V Organizaci pro pomoc uprchlíkům se již 7 let potýkáme s osudem dvou lidí, u kterých si již nevíme rady a hledáme pomoc, kde se dá. Podle našeho mínění se opět jedná o situaci, kdy jedině podpora širšího okruhu lidí dobré vůle může pomoci k získání ochrany – azylu pro tuto matku se synem:
Paní Avrin Sarandorj
přicestovala z Číny do České republiky se svým nezletilým synem Budym a jeho otcem v říjnu roku 2006. V té době jí bylo 28 let a synkovi 5 let. Paní Avrin ani Budy nemají žádné státní občanství, neboť jsou tibetské národnosti a rodiče paní Avrin se veřejně zasazovali o nezávislost Tibetu. Nikdy jí nevyřídili žádné doklady. Nebyly jí vydány rodný list ani občanský průkaz a paní Avrin je přesvědčena, že pro sebe ani syna by nikdy doklady nezískala. Sama žila většinu svého života bez rodičů v oblasti Vnitřního Mongolska (patří k Číně), naposledy se synem v buddhistickém klášteře ve městě Kokhot. Otec jejího syna je navštěvoval jen občas, aktivně se snažil bojovat proti čínské vládě za nezávislost Tibetu.
V komunistické Čínské lidové republice a samozřejmě také na území Tibetu hrozí paní Avrin pronásledování, neboť její rodiče a její druh bojovali za nezávislost Tibetu. Navíc se považuje za osobu druhé kategorie, protože nemá žádné osobní doklady a nemůže tedy očekávat žádnou pomoc ze strany čínského státu.
Žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta všem třem v červnu 2007, dle našeho názoru chybné rozhodnutí ministerstva vnitra nezrušil ani krajský soud v Liberci. Až Nejvyšší správní soud v Brně dal paní Avrin a našim argumentům za pravdu a rozhodnutí zrušil pro nedostatečně zjištěný skutkový stav a případně posouzení otázky národnostního pronásledování. V roce 2009 se tak její případ ocitl opět na samém začátku. Vítězství u soudu totiž v českém azylovém systému mnoho neznamená. Nejvyšší správní soud ani krajské soudy nemají právo udělit azyl ani doplňkovou ochranu, mohou případ pouze vrátit zpět azylovému odboru ministerstva vnitra, který již déle než 20 let vede pan Tomáš Haišman. Ten se stal všemocným vládcem nejen nad rozhodováním ve všech azylových žádostech, ale také ve všech žádostech cizinců o jakýkoli dlouhodobý nebo trvalý pobyt v České republice. Běžně se v praxi Organizace pro pomoc uprchlíkům stává, že u soudu uspějeme s jedním člověkem i několikrát a azylovým odborem je přesto opětovně vydáváno negativní rozhodnutí. Proto lidé jako paní Avrin běžně čekají na azyl řadu let, někdy i více než 10 roků. Jsme přesvědčeni, že bez pomoci širší veřejnosti nic a nikdo s neústupností azylového odboru nepohne. Ani právníci a sociální pracovníci, ani soudy.
Dovedete si jistě představit, v jakém stavu se nacházejí pronásledování lidé – uprchlíci po mnohaletých pobytech v jednom pokoji uprchlického tábora v Kostelci nad Orlicí nebo v Havířově, kterým je navíc první rok pobytu v ČR zakázáno pracovat, aby si náhodou u nás nezvykli a nechtěli zde zůstat. A to platí i pro uprchlíky ze zjevně diktátorských a krutých režimů, ať se jedná o Tibeťany, Íránce nebo Kurdy. Ti všichni řadu let marně čekají na pomocnou ruku našeho státu, který jen v období 1948 až 1989 vyprodukoval více než 200 tisíc uprchlíků vesměs přijatých v západních zemích.
Psychický a zdravotní stav paní Avrin odpovídá přestátým útrapám pronásledování v Číně a sedmi rokům beznaděje u nás. Psychicky je na dně, navíc trpí vážným typem hepatitidy, v čemž jí mnohaletý pobyt již v několika uprchlických táborech nepřidává. Z pětiletého chlapce se stal dvanáctiletý jinoch, který potřebuje cokoli jiného než nudu uprchlického tábora. A otec Budyho rodinu opustil.
Jako Organizace pro pomoc uprchlíkům se budeme snažit podat stížnost na Ústavní soud. Teoreticky by paní Avrin a jejímu synovi mohl být udělen trvalý pobyt, k němu ale potřebuje mít zajištěné bydlení a nějaké prostředky do začátku.
Obracíme se na vás z prostého důvodu. Paní Avrin se nemůže vrátit do země původu a není schopna svou situaci v ČR sama vyřešit. Pokud jí chcete pomoci v opakovaném azylovém řízení získat tolik potřebnou mezinárodní ochranu, napište prosím podpůrný dopis nebo email na adresu Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky, ředitel PhDr. Tomáš Haišman, p.schr. 21/OAM, 170 34, Praha 7, email: opu@mvcr.cz. Pokud můžete nabídnout dočasné ubytování, obraťte se prosím na naši Organizaci na telefonech 377222098, 604809165, emailu eva.hola@opu.cz nebo písemně na OPU Plzeň, Sady Pětatřicátníků 48/33, 301 00, Plzeň. Pokud jste schopni pomoci paní Avrin a jejímu synovi finančně, aby mohli o trvalý pobyt požádat a ubytování a stravu si alespoň prvních pár měsíců zaplatit, můžete se obrátit opět na OPU nebo zaslat jasně označený příspěvek se jménem Avrin na číslo účtu 6026562017/2700. Pokud by kdokoli z vás měl sílu, čas a chuť koordinovat pomoc pro paní Avrin a jejího syna, budeme velmi rádi.
Za Organizaci pro pomoc uprchlíkům mohu slíbit, že jak v azylovém řízení, tak v řízení o trvalém pobytu, ve vyřizování náhradních dokladů, případném stěhování a následné integraci v místě jejího možného budoucího pobytu, budeme ze všech sil pani Avrin a Budymu pomáhat. Někdo se totiž musí zasadit o práva lidí, kteří neměli na výběr než opustit svou vlast.
Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, o. s.