V Domově působí už řadu let členka sboru ČCE, do roku 2022 též jeho kurátorka, akademická malířka Karla Palátová. Má tam jednou týdně výtvarnou dílnu, kdy s klienty tvoří a přitom zázračně recykluje.
Nasedám do rychlíku Budějovice–Brno. Vytahuji též poslední číslo Protestanta – ideální čtení do vlaku na delší cestu.
Sedím v pevném a krásném společenství brněnského sboru ČCE v Husovicích a naslouchám přednáškám na téma 80 let osamostatnění husovického sboru českobratrské církve.
V souvislosti se smrtí faráře Grubera (1952 – 18. 9. 2025) jsem si vzpomněla na jeden svůj obrázek asi z roku 1985, kdy jsem ho trošku neuctivě nakreslila.
Při dovolené se sestrou Martou na Slovensku se nám tak nějak automaticky do programu vsunula návštěva bohoslužeb v tamějším evangelickém kostele.
Večerní akce nemusím a dlouhé filmy též. Ale teď tu sedím v českobudějovickém kinu Kotva na předpremiéře filmu Chvilky naděje, sleduji diskusi s hlavními protagonisty, co sedí na pódiu po projekci filmu a odpovídají na dotazy diváků.
Na konci května 2022 zemřel Michael Dus. Již v loňském roce jsme shromáždili texty a fotografie pro přílohu, kterou zařazujeme v tomto čísle.
Třetím v řadě byl nejdříve ještě bohoslovec, pak mladý farář Pavel Kalus. Mně splývá v představách s biblickou postavou člověka, který s nulovými prostředky a se skupinou lidí udělal neuvěřitelné.
Vždy znovu žasnu nad tím, jak současná mládež miluje písničky mého „totalitního“ mládí.
(Svatopluk Karásek 1942 – 20. 12. 2020)