Podporujeme proevropské směřování Ukrajiny

Číslo

rozhovor s Vítězslavem Pivoňkou,

který jako chargé d’affaires ad interim řídí do jmenování nového velvyslance České republiky na Ukrajině zastupitelský úřad v Kyjevě.

Jaká je v současné době situace Čechů žijících na Ukrajině? Kolik se jich tam nachází? V jakých oborech pracují? Jakou roli hraje české velvyslanectví ve vztazích mezi Čechy a Ukrajinou?

Současné zastoupení Čechů v Ukrajině lze rozdělit do tří skupin. První, tou historickou skupinou jsou naši krajané, kteří v několika vlnách připutovali na území dnešní Ukrajiny. Zde si musíme uvědomit, že samostatnou Ukrajinu v dnešních hranicích identifikujeme až po rozpadu SSSR v roce 1991. Většina našich krajanů odešla z českých zemí někdejšího Rakouska Uherska za vidinou bezplatné půdy a za náboženskou svobodou. Naše velvyslanectví dnes spolupracuje s dvaceti krajanskými organizacemi, jejichž střešním orgánem je Česká národní rada, číslem vyjádřeno s pěti tisíci našich krajanů. Druhou skupinou jsou naši podnikatelé, obchodníci a zástupci českých firem, kteří buď na Ukrajině žijí, nebo mezi UA a ČR pracovně cestují. Poslední skupinou jsou pak tzv. expaté, což jsou čeští špičkoví manažeři, kteří zde vedou velké nadnárodní společnosti nebo pro ně pracují.

Z tohoto pohledu lze tedy konstatovat, že naše menšina pracuje a působí v mnoha pracovních oborech. Většina historických krajanů však byla spojena s půdou a zemědělstvím.

Česká republika prostřednictvím svých velvyslanectví ve světě podporuje existenci a činnost našich krajanů a krajanských spolků, jak finančně prostřednictvím financování krajanských projektů, tak v rámci oficiální záštity vůči orgánům státní a veřejné správy daného státu. Výjimkou této krajanské politiky není ani zastupitelský úřad v Kyjevě, ani generální konzuláty ve Lvově a Doněcku, jež na Ukrajině působí. Ve všech našich zastupitelských úřadech jsou zastoupeni diplomaté, kteří mají krajanskou agendu ve své pracovní náplni a kteří s našimi krajany aktivně spolupracují.

Spolupracujete s českými neziskovými organizacemi a církvemi, které na Ukrajině vyvíjejí aktivitu?

Prostřednictvím projektů MZV ČR zaměřených na transformační spolupráci dnes spolupracujeme s nevládními organizacemi Člověk v tísni, Asociace pro mezinárodní otázky, Centrum pro demokracii a kulturu, Transparency International a Hnutí duha Jeseníky. V rámci církví máme díky našim ukrajinským evangelíkům v Oděské oblasti kontakty s Českobratrskou evangelickou církví.

Často se mluví o různých mafiích, které se podílejí na zprostředkovávání pracovních míst pro Ukrajince v naší zemi. Bojuje velvyslanectví proti těmto mafiím nějakým způsobem?

Tímto dotazem se dotýkáte zřejmě jedné z nejbolavějších oblastí našich vzájemných vztahů, která má v obou státech vnitropolitický přesah. Tzv. vízovou politiku státu nelze chápat a řešit samostatně. V samotném dopadu má totiž vztah s migrační, bezpečnostní, pracovní, proexportní a turistickou politikou státu. Každý stát má právo a povinnost z tohoto pohledu hájit své vnitřní zájmy. Vízová politika ČR se bohužel dostala díky svému nastavení a dlouhodobému zájmu ukrajinských občanů o pracovní legální a ilegální migraci pod tlak. Nejde přitom o pouhé priority této politiky, ale především o vedlejší a bohužel většinou nelegální business, jenž v obou státech rostl, až se ve finále propojil.

V dnešním ekonomickém světě se tam, kde je poptávka, objeví i nabídka. Tento fakt ve spojení s korupčními praktikami určitých lidí a subjektů vytváří tlak jak na agendu krátkodobých (do 90 dnů), tak dlouhodobých víz (nad 90 dnů). V rámci celého spektra najdeme vše od činnosti velkých pracovních agentur až po působení korupčních skupinek před našimi vízovými úseky. Boj proti těmto jevům nemohou mít na starosti zastupitelství a diplomaté, ale je úkolem pro politiky, popř. pro orgány činné v trestním řízení.

Pomáháte Ukrajincům v překonávání těchto překážek? Jakým způsobem např. získávají Ukrajinci víza?

Úkolem našich zastupitelských úřadů není pomáhat se získáváním víz občanům cizího státu, ale zastupovat a hájit zájmy mateřského státu a jeho občanů, tedy České republiky. Z pohledu zákona nemá cizí státní příslušník na vízum cizího státu právní nárok. Po vstupu ČR do Schengenského prostoru jsou pravidla získání krátkodobých víz určována Vízovým kodexem a Facilitační smlouvou mezi EU a UA, jsou tedy výsledkem vztahu a jednání mezi Bruselem a Kyjevem. Dlouhodobá víza pak legislativně spadají pod dikci pobytového zákona ČR v prováděcích předpisech.

To, co se děje před našimi vízovými úseky a okolo nich, probíhá na teritoriálním území Ukrajiny, kde nemá naše zastupitelství pravomoc ani právo zasahovat. Naším úkolem je na veškeré korupční praktiky ukazovat, a to již dlouhodobě aktivně činíme. Orgány Ukrajiny na tyto informace nereagují a korupci otevřeně ignorují.

Jen pro doplnění chci dodat, že pracujeme s čísly, kdy v ČR monitorujeme okolo 135 tisíc legálně pobývajících občanů Ukrajiny. Číslo ilegálně pobývajících ukrajinských občanů se předpokládá okolo 100 tisíc. To dohromady dává číslo, jež by ukrajinskou menšinu zařazovalo na první místo v pořadí četnosti národnostních menšin v ČR. V minulém roce vydaly naše vízové úseky na Ukrajině okolo 119 tisíc víz.

Jste ochoten komentovat současnou ukrajinskou politickou situaci? Překvapilo mě, že se o ní v našich médiích neobjevují téměř žádné informace…

Jde o situaci země, jež je svou velikostí a postavením důležitým prvkem pro stabilitu východní Evropy. Země, přes jejíž území přešly obě dvě světové války, jež zažila smrtící hladomor ve 32. a 33. roce minulého století. Ukrajina jako stát patřila a patří do Evropy a v našem bytostném zájmu musí být co nejbližší spojení s EU, tedy s právem, hodnotami a cennostmi, jež EU představuje. V rámci informací o Ukrajině se bohužel již nějakou dobu setkávám s černobílým viděním a hodnocením její vnitřní a zahraniční politiky. Zkráceně řečeno, Ukrajina zažívá svou novodobou zásadní etapu vývoje. V jejím rámci bude muset provést dlouho odkládané ekonomicko-sociální reformy, jež budou mít dopad na obyvatelstvo, a zásadně rozhodnout o svém směřování: Buď ve spojení s ekonomickou integrací s EU (zóna volného obchodu) nebo s celní unií s Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem. Za každou z variant této volby bude přitom muset Ukrajina zaplatit vysokou ekonomickou a politickou cenu.

Česká republika dlouhodobě podporovala a podporuje proevropské směřování Ukrajiny. Současné poněkud bolavé vztahy, jež započaly po recipročním vyhoštění diplomatů, striktně chápeme v bilaterální rovině našich vztahů.

Věříte ve smysl Evropské unie? Jak se Evropská unie projevuje na Ukrajině?

Věřím v myšlenku Evropské unie. To, co mně ale v dnešních vnitrounijních procesech vadí, je absence filosofické, intelektuální a hodnotové diskuse, jež by mohla prohloubit vnitřní rozměr a sounáležitost našich evropských národů. V dnešním globálním světě dochází k dominanci ekonomických, sociálních a bezpečnostních otázek. Poslední ekonomická krize nám však ukázala, jak lehce lze veškeré vymoženosti našeho světa potratit.

Evropská unie realizuje svou politiku na Ukrajině prostřednictvím bilaterálních vyjednávacích formátů o budoucí Asociační smlouvě a pomocí Východního partnerství, jehož iniciátorem byla Česká republika.

Co mohou Češi dělat pro zvýšení politické kultury na Ukrajině?

V prvé řadě být příkladem a otevřeně prezentovat hodnoty naší kultury a našeho státu od jeho novodobého počátku v roce 1918. Během první republiky byla naše země místem ukrajinské intelektuální a politické emigrace. V Liberci například fungovala ukrajinská univerzita.

Při oficiálních diskusích na toto téma otevřeně prezentuji hlavní rozdíl našeho a ukrajinského vývoje po rozpadu socialistického tábora. Tím je u nás realizovaná restituce, privatizace a lustrace. Tyto tři procesy pomohly vytvořit střední ekonomickou a sociální vrstvu, jež je hlavním nositelem a ochráncem demokratických hodnot a cenností. Ukrajina jde v tomto ohledu svou vlastní cestou a v současné době se nachází ve zvláštním přechodném období.

Pro vývoj jakéhokoliv moderního státu je důležitá úroveň občanské společnosti, jež si ve volbách vybírá svou politickou reprezentaci, svobodná média a kvalita školství, jež produkuje nové mladé lidi, kteří by měli mít možnost cestovat, a tak srovnávat míru vývoje a svobody ve své zemi. To jsou oblasti, na které se historicky naše zastupitelství zaměřuje a které podporuje.

Úplně na závěr bych ale chtěl vzpomenout staré české pořekadlo, podle nějž má hospodář kritizovat nepořádek na dvoře souseda pouze v případě, že má svůj vlastní dvorek čistý a uklizený.

Za rozhovor děkuje a otázky připravil Petr Turecký

Mgr. Vítězslav Pivoňka (*1969 v Benešově u Prahy) vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu UK, v devadesátých letech podnikohospodářskou fakultu VŠE v Praze, postgraduálně na Bridge Business College v Austrálii.

Pracoval mj. v MAFRA a.s. jako vedoucí skupiny marketingu a vedoucí oddělení regionální inzerce. Od r. 1999 na MZV na odboru vnitřní administrativy. V letech 2002–2005 působil na Generálním konzulátu ČR v Košicích jako generální konzul, poté na odboru států jihovýchodní a východní Evropy MZV ČR a od r. 2006 na Velvyslanectví ČR na Ukrajině jako zástupce velvyslance. Od dubna 2010 do jmenování nového velvyslance České republiky na Ukrajině řídí zastupitelský úřad v Kyjevě.

Hrátky s Ukrajinou

V květnu byli vypovězeni dva čeští diplomaté z Kyjeva. Stalo se tak krátce poté, co Češi udělili politický azyl ministrovi hospodářství bývalé reformní vlády Bohdanu Danylyšynovi, stíhanému doma za politický přečin. Podle týdeníku Respekt se nezdá, že by šlo jenom o pomstu za tento azyl. Navíc tuto událost doprovází na Ukrajině poměrně intenzivní mediální kampaň. Čeští vojenští přidělenci v Kyjevě v ní vystupují jako špióni. Podle našich odborníků jde o zcela smyšlenou a prolhanou akci mající vyvolat mediální skandál. Ukrajina se snaží poškodit dosud relativně dobré vztahy mezi oběma zeměmi. V pozadí se pravděpodobně skrývá snaha některých kruhů v Ukrajině za každou cenu zabránit tomu, aby se Ukrajina více přiblížila EU. České straně zatím podle analytiků nezbývá než dělat, jako by se nic nestalo. Jakákoli akce by totiž mohla ohrozit i českou pozici v rámci EU, což je možná také záměrem prorusky orientované současné politické garnitury (Janukovyč) na Ukrajině. Z našeho pohledu je totiž nejdůležitější udržet Ukrajinu jako spojence EU, a tak otupit tamní proruské síly. Přelomovým bodem bude blížící se termín vstupu Ukrajiny do společné zóny volného obchodu.