O letošním 1. máji na Letné informovala média přinejmenším nepřesně. Jaksi už „ze zvyku“ věnovala na prvním místě a podrobněji pozornost komunistické akci, která se konala jinde. (Přitom na Letnou dorazilo o několik tisíc lidí víc.) Kromě toho se snažila vyvolat dojem, že Letná zafungovala jako předvolební mítink. Inu, lidovci tam vypravili autobusy z venkova. Dostali slovo představitelé několika politických stran. Na úvahy o volbách také došlo. Hlavní slovo však po celou dobu měla Konfederace politických vězňů, která shromáždění svolala, a celé vyznění směřovalo dál než k červnovému volebnímu víkendu. Dřív než všechna slova zazněly hymny: Nad Tatrou sa blýska a potom Kde domov můj. A první pozdrav pronesl zástupce slovenských politických vězňů.
To, co mně připadalo nejdůležitější, média pominula úplně. Především to, co řekli dva představitelé církví. Emeritní arcibiskup Karel Otčenášek mluvil myslím ze všech řečníků nejdéle a shrnul problém vyrovnání s komunismem přímočaře a přitom pokorně, že se tajil dech. Vyslovil i myšlenku, která se k uším veřejnosti dostává zřídka: že je stále čas na změnu smýšlení a na přiznání a vyznání viny. Potom řekli, že promluví Jan Litomiský, presbyter českobratrské evangelické církve, a Jan Litomiský nezařečnil, ale pronesl modlitbu. Dalším vrcholem shromáždění byl proslov Františka Šedivého, předsedy Klubu dr. Milady Horákové. Byl první a myslím jediný, kdo řekl slova Masaryk, masarykovský.
Považuji za mimořádné, jak soustředěně byl celý dvouhodinový program vyslechnut. Řečníci i organizátoři byli struční. Mluvilo se o naléhavých věcech, a přitom bez nadávek a urážek. Bylo to důstojné shromáždění.
Modlitba na Letné
Jan Litomiský
Hospodine, náš Otče,
děkujeme Ti, že jsi nás vysvobodil z rukou komunistů. Provedl jsi nás dobou nesvobody, ve dnech utrpení a ponížení jsi nás těšil a dával sílu nevzdat se, ačkoli se zdálo, že vedeme marný boj. Za to Tě chválíme a děkujeme Ti.
Děkujeme i za to, že jsme se z Tvé milosti dožili dnešního dne. Za to, že se zde můžeme svobodně shromažďovat, svobodně mluvit, svobodně k Tobě volat.
Myslíme přitom na všechny, kteří se z této svobody těšit nemohou. Zejména Ti připomínáme oběti dodnes existujících komunistických diktatur a islámského nebo pohanského fanatismu. Prosíme, vysvoboď i je z útlaku a utrpení.
Připomínáme Ti ty z nás, kteří se dnešního dne nedožili, zejména popravené, umučené a zavražděné, všechny, kteří svými životy a utrpením vydali svědectví pravdě. Dej, aby nám a našim mladým sloužili svým příkladem. Naše i jejich viny a nedostatky, prosíme, odpusť a přikryj svým milosrdenstvím.
Prosíme za nás staré, abychom se uměli radovat z dobrých věcí kolem sebe, abychom nezahořkli nad tím, co se nedaří, a nad přicházejícími neduhy stáří.
Prosíme za mladé, aby si vážili svobody a přijímali odpovědnost za své životy i za věci veřejné. Aby se učili z dějin i z Tvého slova a nedali se oklamat sliby svůdců. Ať nejsou pohodlní a lhostejní ani nepropadnou falešným představám a učením, ale ať rostou k moudrosti a statečnosti.
Prosíme za své nepřátele, aby si dokázali přiznat své viny. Ať se odvrátí od zlého smýšlení, touhy po pomstě a po moci a pokoří se před Tvým milosrdenstvím.
Prosíme za náš národ a za naši vlast, Českou republiku. Dej nám všem spravedlnost a pokoj i zdar v časném hospodářství.
Dej, ať nepropadneme znovu bláznovství.
Amen.