Jiří Palán, Dne horší chmel…
Passus sub Pontio Pilato
Narodil jsi se do dějin
právě když Quirinius zpravoval Sýrii
a Herodes Veliký se chystal zemřít
A nabili Ti
a nabili Tě na Kříž
za Piláta Pontského správce provincie Judea
A dějiny dál
běžely v děsivém přítmí
pod svícnem
Ibidem
Usychající listí
stromovím
ještě ševelí
a s ním i
kůrovci
v chóru z kůru
mění barvy
zlátnou a hnědnou
kruté larvy
sestry ponravy
u kořenů
požírají
chleba kůrky
ztvrdlé i maso
Lhasy apso
ú
mravenci
faraóni
termiti
Tibetani
z podzimu
každý den
tamtéž
ibidem
Mezi Žebrákem a Prahou
(na motiv eseje V. Kučery)
Mezi Žebrákem a Prahou
z křížku shlížíš
Ty
na něm přibytý
němý
téměř nahý
přikrytý
jen bederní rouškou
Nad tebou
orel veliký
nad kterého není
krouží oblohou
nad českou zemí
cení
své pařáty
Mattoni
Stejný
zíval v Jeruzalémě
z chrámu
razil se na mincích
a třepotal na praporcích
moci pánů
co už se obrátili
v prach
Mezi Žebrákem a Prahou
u dálnice
jako na Orebu
můj Beránku
přece
jediný Ty
jsi sanctus
svatý!
Café Blue
Simona
madona na baru
Café Blue
má v prsech jedu
jako v ostnech
perutýn
Bože
kde jsem všude byl
a kolik toho spatřil
Hradčany
Pálavu
Peru i Týn
Listím
ve stromoví
na náměstí v parku
při svítaní
ševelí vítr tím
zlatým
Domů
vždy když přijedu
mě pohostí
jedem svých prsů
tam kde je vržen stín
svaté Kunhuty
Žalm Tobě básníkův
Pane
Ty mě máš
Celého v dlaních
Mé štěstí
Každý verš
Mých básní
Ty máš vše
Kdybys
Je sevřel v pěsti
A na mě zanevřel
Pak už nic
Nebohého nezachrání
Žádný verš
Už ani
Kříž
Kříž
za zimní noci
vrhá stín na sníh …
Křič
jako šedivý ptáci
co kolem v spěchu krouží…
Za noci bílé
zimomřivý se v sněhu třpytí
a dlouží …
Krléš!
Tři sumerští sumci
(Eine groteske ballade)
Tři sumerští sumci
naproti mně sedící
chtějí mě slupnout
u státnicí
Tři samci
staří jako Ur
lační jak Lakšíš
sroceni v jeden kůr
První je Prudký
druhý Wernisch
třetí Balabán
a víš –
kdo to trůní
vedle nich
a dělá basama
ratata vousama?
To je čtvrtý z nich –
Ota Halama
Bůh Šibeničník
Bůh na provazu
je můj Spasitel
Bůh na ráhnu
Pilátem oběšený
jak kdyby byl
Pirátem
Bůh viselec
V něj skládám
všechnu svou důvěru
a všechnu svou naději
Bůh houpající se ve větru
k posměchu všech
k potěše havranů
Bůh Šibeničník
a Bůh šibečníkův
je můj jediný
Sladce v limbu klimbá
I.
Sladce v limbu klimbá
sladce spí
dítko nikdy nenarozený
Všude ticho
klid a kly
Odpusť lide český
nám co jsme si nezvykli
na masové vraždění
Němé výkřiky!
II.
Sladce v limbu klimbá
sladce spí
vítr ukolíbavku zpívá
vánek lebkou kolíbá
Všude mír
kostry tma
Ty který
jej máš v svých peřinách
odpusť nám!
Jak si Jiřík zapamatuje názvy měsíců
(aneb překlad básně Wie sich das Galgenkind die Monatsnamen merkt)
Ladem
Úhor
Březí
Buben
Kvetem
Červe
Červe ne
Srpem
Zaříz
Jiřík
Lidoopa
Prosíme
Krum chán
Krum chán
z kalicha
byzantincovy
vydlabané lebky
pije vína
Cha chá cha chá
zní do větru
havranů šum
Sněží
sníh na Balkán hebký
bělejší
než copy
z kůží stažených panen
Jíahá jíahá
ržají koně
položené na Řekyně
K domovu
se sbírají kněží
každý má zlomenou ikonu
někdy je těžké věřit
někdy
Chán Krum
si dolévá
další číši
sníh přikrývá
lebkou krev
Obleva odkryje kostry
starých pohárů
Hoď mi Loď
Hoď mi Loď
a já vypluji
do nekonečných vln
hledat tajemství
hoď mi Loď
Lano Kotvu a Kříž
Večera horší chmel
Tolik jsem se těšil
na první adventní neděli
k příjímání k Svaté večeři
že budu pít víno nejlepší
a jíst chléb …
Ale večera předešlého
horší chmel semlel vše
a z rána jsem zvony neuslyšel …
KDYŽ CHLÉB
SE LÁME
I KÁMEN
SE HNE
Ó PANE
TVÉ JMÉNO
JE NOMEN OMEN
JMÉNO VĚRNÉ
Kořen BLB
Serubábel
Blábol
Babylon
Blbec
Balabán
Belzebub
Balabenka
Bible
Balabar!
Kardašovo zjevení
Na staré faře
v Kardašově Řečici
za nocí
je slyšet
sedm duchů kvílících
za sedm církví zmizelých
za sedm farářů šílených
za sedm vikářů zemřelých
za sedm farníků
neznámých vojínů
z každého koutu domu
z každého vlhkého troudu
z každého obrazu
na stěně mauzolea
z obrazu Jana Husa
vrčí zlá múza psa
a na dveřích
je sedm pečetí
na sedm marných století
Modlitba říjnová
Listy v korunách stromů zelené
svoji vláhu mi dáváš ó Pane
listy v korunách stromů červené
svoji krev za mě vydáváš Pane
listy v korunách stromů žluté
Tvůj Kříž Slovo Dotek
Amen
Píseň č. 176
Když bojím se jít tmou
On je se mnou
když prázdno
tmy mě sráží na dno
on vede mě
navzdory tmě
Ti
Staneš-li se kamenem
budu do tebe tepec
Červen v Novém Městě
Smrti
Slyšíš …
Šílíš?
Já tě nevolám
já ti spílám
a lám …
Proč kosíš
i nás
mladé …
Tvůj déšť
dopadá stejně
na spravedlivé
i nepravé …
Honza Jurman
dvacet čtyři let mu bylo
chodili jsme spolu do jedné třídy …
Dlouho jsem ho neviděl
teď už neuvidím
ho nikdy …
Město mé
srdce mé
rodné
pláče …
Ještě než začala seč
ztratilo čtyři syny své …
Zbyly
zkroucené plechy
i volající ruce
zoufajících matek
A pro ně
slova bez útěchy …
Měl bych tam jít
být s nimi
ale nemám dost sil
tišit ztrápené …
Jsou znamení
co znamenají mnoho
a pak ty
co neříkají nic…
U cest
přibyly kříže
Tvé znamení
Pane!
Kriste!
Ibidem II.
Ze sedmi koutů
staré fary
sedm duchů
rura ruchů
na mě kvílí
duch mé ženy
duch mé matky
duch mého otce
duch mého bratra
duch mého kmotra
duch krále Najbrta
duch Hany Ch.
sedmi mých milých
všech po kterých
se mi stýská
každý den
tamtéž
ibidem
Vítr
Vítr ví
kam se mnou
vanout
kam mě pohodit
Oui oui oui
ševelí
listím
v stromoví
Hází
jím
po zemi
Podzim
je krve
žíznivý
Ve větru
mám víru
svou
Silnou
nou
ou ou ou
On se mnou
kam se mu
to hodí
Dělníci na vinici
Je sobota
sedm večer
první hodina noci
Dělníci na vinici
už nepracují
ale mění svůj denár
na piva v hostinci
Království
Farář nastavuje tvář
svou druhou k nebi
na kterém zívá měsíc
a přemýšlí co by
hodil na prázdný papír
Kriste!
Ranní II.
My berani
nechodíme na ranní
raději k snídani
jíme uzený
A s Martinem Potockým
bratrem naším katolickým
nad krabicovým vínem
rádi zrána jihnem
Jiří Palán (nar. 1980) pochází z Nového Města na Moravě. Vystudoval ETF UK. Z básní nadepsaných Dne horší chmel… vybral Jiří Šimsa.