Současný nacionalismus (viz i výsledky posledních voleb v Rakousku, kde extrémně pravicové strany získaly stejně hlasů jako nejsilnější lidovci – 25 %) patří k jevům, které redakce průběžně sleduje. Jeho přitažlivost a iracionálnost, tedy rysy, jež jej řadí mezi upadle náboženské projevy současnosti, dobře ilustruje jeho vlámská podoba, ohrožující Belgické království.
Kdyby se Vlámové a Valoni chovali v souladu s čítankovými představami, žádnou vleklou vládní ani jinou krizi by neměli. Valoni, převážně katoličtí, by útrpně čekali na posmrtný ráj a nestarali by se o pozemské strasti své, ani svých bližních. Naopak Vlámové, v nedávné době ekonomicky aktivní, jako kdyby nastudovali teze Maxe Webera o duchu protestantské etiky, by si pragmaticky spočítali, že dělení země se jim prostě nevyplatí. A byl by klid. Jenže není.
Belgičané si už opravdu spočítali, že na rozpad země by doplatili všichni. Ekonom Rudy Aernoudt vyčíslil dopad případného rozpadu země ročně na 7,2 miliardy eur (zhruba 179,2 miliardy korun). Tratily by přitom všechny tři regiony, tedy Vlámsko, Valonsko i Brusel. Nejvíce by na to sice doplatili Valoni, které by to ročně stálo téměř 5 miliard eur, ale i Vlámsko by na rozdělení země doplácelo asi 1,25 miliardy eur ročně.
Rudy Aernoudt šel ještě dál a zaspekuloval si na téma „společná budoucnost“. Kdyby se belgické království nerozpadlo, ale zefektivnilo, mohlo by to znamenat přínos 14 miliard eur ročně, tedy dvakrát tolik než případný rozpad.
Ekonom a bývalý politik Rudy Aernoudt počítal nejen se zefektivněním státní správy, ale i s tím, že 100 tisíc nezaměstnaných Valonů by obsadilo dvě třetiny neobsazených míst ve Vlámsku. Tak kde je problém? Proč nejsou Vlámové pragmatičtí?
Odpověď je dost smutná: Vlámové nejsou pragmatičtí, jsou totiž nacionalističtí. V půlce září se měl belgický král potkat s premiérem a třemi mediátory a zhodnotit, jak se vyvíjí vládní krize. Všichni se shodují na tom, že nějaké reformy jsou třeba a že daně z vlámského regionu dotují jak valonský, tak bruselský region. Něco se s tím udělat musí.
Jednání o zásadní reformě státoprávního uspořádání Belgie zatím váznou na odmítnutí koaličních vlámských nacionalistů. Tři mediátoři jmenovaní v červenci králem Albertem II. navrhli zahájit rozhovory o změnách ve fungování státu za účasti tří valonských a tří vlámských zástupců. Zatímco Valoni s návrhem souhlasí, vlámští nacionalisté zareagovali úplně opačně.
Postoj členů Nové vlámské aliance, umírněných vlámských nacionalistů, jinak koaličního partnera křesťanských demokratů, kteří vyhráli loňské volby, se dá shrnout takto: „Přestáváme podporovat federální vládu premiére Yvese Letermea.“ Podle nich je patnáct měsíců od voleb reforma státu jen mrtvou frází.
Královští mediátoři mají za úkol zjistit, jaké kroky by uspokojily vlámské politické strany a kam až by měla zajít institucionální reforma země. Nejedná se tu jen o úpravu pravomocí regionů, ale také o tři společenství a federální instituce. Mediátoři vyzvali obě jazykové komunity k dialogu o institucionálních změnách. Valoni změny podporují. Hlavní vlámská vládní strana Křesťanští a vlámští demokraté se zatím k návrhu mediátorů nevyjádřila.
Ve skutečnosti to ale není tak, že hodní Valoni chtějí Belgii a zlí Vlámové se nechtějí dělit o své nedávno nabyté bohatství. Klíčovou otázkou totiž je, pod čí gescí vyjednávání o institucích proběhne. Vlámské politické strany vyžadují, aby rozhovory vedla pouze dvě národní společenství, vlámská a valonská (germanofonní by tedy z jednání vyloučily), zatímco valonské strany chtějí, aby vše probíhalo pod dohledem tří regionů, vlámského, valonského a bruselského. Počítají totiž s tím, že Brusel se postaví za valonské zájmy, a že si tak Valoni zajistí převahu.
V případě, že by Vlámové vyhlásili nezávislost, každý druhý Valon by si přál spojit se s Francií. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil belgický deník Le Soir. Výsledky jsou překvapivé, protože 4 miliony Valonů se dlouho tvářily, že chtějí za každou cenu zůstat ve společném království s 6 miliony Vlámů.
Vlámské separatistické strany mají desetkrát větší podporu než valonské – zatímco Vlámové dávají extremistům deset procent hlasů, u Valonů je to pouze jednoprocentní podpora. Účast ve volbách je v Belgii povinná.
Belgie má tři regiony, vlámský, valonský a bruselský. Také má tři společenství: nederlandofonní, frankofonní a germanofonní. A tři oficiální jazyky: nizozemštinu, francouzštinu a němčinu.