Číslo
Říkáte, dvořani: básníci blázny jsou tu.
A pravdu říkáte; leč stejně tvrdívám,
že tací, jimiž jste, prcháte marně poutu
těch sladkých vzrušení, společných všem, i vám.
Leč, pánové, ten vzruch, jenž vládne oné póze,
při činech rozdílných má také různý ráz:
jsme blázny ve verších a vy jste jimi v próze,
toť rozdíl jediný, jenž dělí nás a vás.
Též pravdou je, že dvůr víc nakloněn vám bývá,
leč vaše pověst, ne, není tak trvanlivá;
vy pocty žijete, my volné století.
Když smějete se nám, my stejnou oplácíme:
leč to, co říká se, jen uchem proletí,
a to, co psáno jest, dál trvá, viď, můj rýme!
Joachim du Bellay
(přeložil Vladimír Holan)