Hebrejský výraz Tóra je nepochybně ústředním pojmem nejen hebrejské bible, ale celého židovství až dodnes. Z Tóry – na pergamen psaného svitku – se čte při synagogálních bohoslužbách. V rabínské literatuře se několikrát vyskytuje myšlenka, že na Tóře stojí svět – např. hned na počátku knihy Pirkej avot 1,2: Šimon Spravedlivý byl jedním z posledních členů Velkého shromáždění. Říkával: „Na třech věcech stojí svět: Na Tóře, na (boho) službě a na konání skutků milosrdenství.“
Toto vysoké hodnocení
Tóry zrcadlí, jaký význam má v hebrejské bibli. Ne náhodou se objevuje tento výraz v textech, které spojují její jednotlivé části: Tóru a Proroky (Dt 33,3–4 a Joz 1,7–8) a Proroky a Spisy (Mal 3,22 a Ž 1,2).
Výraz Tóra má v Hebrejské Bibli široké významové pole:
1. Několikrát je použit pro označení Pěti knih Mojžíšových či jejich části: Torat Moše – zákon Mojžíšův (2Kr 14,6; 2Pa 30,16; Ezr 10,3; Neh 8,3; Dan 9,11.13), Sefer Moše – kniha Mojžíšova (2Pa 25,4; 35,12; Ezr 6,18; Neh 13,1) a Sefer Torat Moše – kniha zákona Mojžíšova (Joz 8,31; 23,6; 2Kr 14,6; 2Pa 25,4; Neh 8,1). Nový zákon používá výraz Kniha Mojžíšova (Mk 12,26), ale také Zákon (Mt 5,17), Mojžíš (Lk 16,29) aj.
2. Nejčastěji se výraz Tóra užívá pro Boží vyučování Izraele, nebo jednotlivce.
3. V mudroslovné literatuře se užívá pro vyučování dětí – Př 1,8: „Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčinou Tórou nepohrdej.“
4. Označuje také konkrétní řády (i v množném čísle): Např. Ex 12,49: Jedna Tóra bude (platit) pro domorodce i pro cizince, který bydlí ve vašem středu. Exodus 18,20: Budeš jim vysvětlovat nařízení a Tóry a učit je znát cestu, po které mají chodit, i skutky, které mají činit. Postupně docházelo k zobecňování slova Tóra pro označení celého Božího učení, takže v rabínské literatuře už má Tóra především tento význam: Pirkej Avot 1,1: Mojžíš přijal Tóru na Sinaji.
Pojem s bohatstvím významů
Protože má hebrejský výraz Tóra tak široké významové pole, užívá většina překladů při převodu bible do moderních jazyků několika výrazů, které se opakují podle kontextu tohoto výskytu. V hebrejštině je to ovšem jinak – je-li výraz významově široký, jsou v každém výskytu skryty vlastně všechny významy tohoto pojmu. Z této šíře významů a možností čtení nepunktovaného textu vychází často staré židovské výklady – midraše. Je však možné překládat všechny výskyty zkoumaného výrazu v češtině jedním slovem? A které by to mělo být?
Hledaný význam můžeme zkoumat jednak obsahově – který výraz nejvhodněji vyjadřuje to, co vlastně Tóra ve svých výskytech je, – jednak jazykově – vyjdeme-li z nejstarších a ještě nenáboženských výskytů pojmu Tóra, a ze slovesného tvaru, odpovídajícího souhláskové podobě.
Zákon?
Nejvýznamnější výskyty termínu Tóra jsou zřejmě ty, které jsou překládány pojmem Z/zákon. Jenže moderně chápaný termín zákon se od starověkého pojetí liší. Nejen že je to nařízení stanovené demokraticky, ale stanoví hranice, za které se nemá jít při realizaci svých životních představ (tedy hlavně „co ne“), kdežto Tóra určovala spíše způsob realizace těchto představ (tedy „co ano“ neméně než „co ne“). Kromě toho výraz zákon – nomos – pro mnoho křesťanů fatálně znevážil apoštol Pavel, když z něj (někdy) dělá jen nositele Božího hněvu (Ř 4,15), který je zrušený Kristovou smrtí (Ef 2,14). Oba tyto argumenty – posun ve významu slova zákon i část jeho užití v Novém zákoně zpochybňují vhodnost překládat Tóru jako zákon.
Učení!
Nenáboženské užití pojmu Tóra, jehož stopy nalézáme v knize Přísloví, zřejmě vyjadřuje nejstarší význam tohoto slova. Původně tedy tóra, tórót označovalo rodičovská naučení či poučování. Ve shodě s tímto významem překládá sledovaný výraz do němčiny jedním slovem Mendelsson (die Lehre) a také Buber-Rosenzweig (die Weisung). Pracovně zde přeložme Tóru z jejích různých výskytů jako Učení, výrazem, který vyjadřuje dobře obapolnost, dynamičnost a neukončenost procesu víry, a na druhou stranu neobsahuje takový moralistický konotát, jaký má poučení, poučování, napomenutí a naučení, jimiž je Tóra v Příslovích také překládána. Jedinečnost tohoto Učení vyjadřujeme použitím velkého písmena. V závorce kurzívou vždy uvádíme výraz, použitý v Ekumenickém překladu.
1. Propojovací texty jednotlivých částí hebrejské bible.
Dt 33,3–4: Jak miluješ národy! Všichni tví svatí jsou v tvé ruce, přivinuli se k tvým nohám, budou se učit z tvých řečí. Učení (zákon) nám přikázal Mojžíš, dědictví Jákobovu shromáždění.
Joz 1,7–8: Jen se posilni a buď velmi statečný, abys dodržoval a činil všechno Učení (zákon), které ti přikázal Mojžíš, můj služebník. Neobracej se od něj napravo ani nalevo, abys měl zdar všude, kam půjdeš. Nevzdálí se kniha tohoto Učení (zákona) od tvých úst, budeš si v ní vyprávět dnem i nocí, abys dodržoval a činil vše, co je v něm napsáno, protože tehdy uspěješ na své cestě a budeš mít zdar.
Mal 3,22: Pamatujte na Učení (zákon) mého služebníka Mojžíše, které jsem mu přikázal na Chorébu, zákony a právní ustanovení pro celý Izrael.
Ž 1,2: Neboť v Učení (zákoně) Hospodinově má potěšení a jeho Učení (zákon) si přeříkává dnem i nocí.
Pozn.: V textech Dt, Joz a Ž je přijímání Tóry líčeno jako proces učení – v Dt 33,3 je to spíše naslouchání a v Joz 1,8 a Ž 1,2 polohlasné čtení (ve starověku ještě neuměli číst potichu), memorování či opakování naučeného. V Mal 3,22 se Učení skládá jednak z předepsaných nařízení (chukim – zákony) a za druhé z konkrétních soudních rozhodnutí (mišpatim – právní ustanovení).
2. Další významné texty
Ex 13,9: Bude ti to za znamení na tvé ruce a jako vzpomínka mezi tvýma očima, aby Hospodinovo Učení (zákon) bylo v tvých ústech, protože tě Hospodin vyvedl z Egypta silnou rukou.
Ex 24,12: Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vystup ke mně na horu a pobuď tam. Dám ti kamenné desky a Učení (zákon) a přikázání, které jsem napsal, abych je vyučoval (hebr. lehorotam – tvar slovesa JRH, z něhož je odvozena i Tóra – souhláskově TRH; jinde např. Ex 4,12).
Pozn.: Tento verš v hebrejském znění nápadně vyjadřuje vztah mezi substantivem Tóra a verbem J-R-H. Překládat to dvěma zcela odlišnými výrazy vede k zásadnímu nepochopení textu – zákon je pak něčím strnulým, „neměnným božským nařízením“, které platí bez ohledu na to, kdo a jak se jím řídí. Hebrejský text naproti tomu jasně ukazuje, že Tóra je neodmyslitelně spjata se svým vyučováním jako se svou integrální součástí.
Lv 6,2 (a mnoho dalších užití v Lv): Přikaž Áronovi a jeho synům: Toto je Učení (řád) o zápalné oběti: Zápalná oběť bude na ohništi na oltáři po celou noc až do rána a oheň na oltáři bude stále udržován.
Dt 17,11: Budeš jednat podle Učení (zákona), o němž tě poučí (pozn. zde užit opět slovesný tvar odvozený od JRH), a podle právního ustanovení, o němž ti řeknou. Od slova, které ti sdělí, se neodchýlíš napravo ani nalevo.
Dt 31,6: Vezměte knihu Učení (zákona) a vložte ji na stranu archy úmluvy Hospodina, vašeho Boha. Tam ti bude pro svědectví.
Mal 2,6–9: Pravdivé Učení (zákon; hebr. Torat emet) bylo v jeho ústech… Vždyť rty kněze střeží vědění a z jeho úst se vyhledává Učení (zákon), protože je poslem Hospodina zástupů. Ale vy jste odbočili z cesty, mnohé jste odvedli od Učení (zákona), zrušili jste lévijskou smlouvu, praví Hospodin zástupů. A tak také já jsem způsobil vaše ponížení a nevážnost u všeho lidu, protože nestřežíte mé cesty a protěžujete některé při výkladu Učení (zákona).
Ag 2,11: Toto praví Hospodin zástupů: „Prosím, požádej kněze o Učení (poučení) v následující věci.“
Pozn.: V kontextu Mal a Ag označuje Tóra jak jednotlivý kněžský výrok, tak také celý soubor učení.
Ž 119,1.18.72: Blahoslavení ti, kdo mají přímou cestu, kteří chodí v Učení (zákoně) Hospodinově. Otevři mi oči a budu hledět na divy tvého Učení (zákona). Učení (zákon) tvých úst je mi dražší než tisíce hřiven zlata a stříbra.
Př 7,2: Střez mé příkazy a budeš živ a mé Učení (učení) jak zřítelnici oka.
Př 28,9: Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel Učení (zákon), i jeho modlitba je ohavností.
Př 31,26: (Žena statečná) Moudře otvírá ústa svá a vlídné Učení (naučení) má na jazyku.