Číslo
Lev pozval několik přátel do svého smrdutého brlohu. Když se zeptal vlka, jak se mu královské sídlo líbí, odpověděl vlk:
„Fuj, tady je ale smrad, králi!“
A lev vlka přetrhl vejpůl.
Pak se s tou samou otázkou obrátil na osla. Ten, vystrašen vraždou vlka, chtěl králi zalichotit a pravil:
„Ó, veličenstvo, překrásně to tu voní!“
Ale lev na něj skočil a roztrhal ho na cucky.
Když se pak zeptal lišky, co ona na to, jaká vůně podle jejího názoru převládá v královských komnatách, liška odpověděla:
„To nemohu posoudit, pane, mám totiž rýmu.“
Poučena chybami těch druhých, nechala si svůj názor pro sebe.
Martin Luther
(překlad Ivana Wernische)