Jsem čtenářkou evangelického tisku Český bratr, Evangelický týdeník – Kostnické jiskry (ET-KJ) a Protestant. V Protestantu č.7/2017 jsem si se zájmem přečetla příspěvek Jana Škroba Proč Jiří Drahoš? Ráda bych na něj reagovala.
V Českém bratru 5/2017 je uveden rozhovor Jany Plíškové s Jiřím Drahošem, který tak byl představen širší evangelické veřejnosti. Byl představen jako občan a člověk hodný úcty a zároveň jako uchazeč o úřad prezidenta ČR ve volbách v roce 2018. Reagoval na dotazy týkající se jeho osoby, prezidentské kampaně a jeho některých postojů týkajících se výkonu prezidentské funkce a vnitřní i zahraniční politiky. Z fotografie přiložené k rozhovoru vyplynulo, že J. Drahoš měl také rozhovor se synodní radou (SR) ČCE. Nic víc!
Následně 17. 5. 2017 se v ET-KJ objevil článek „Evangelíci podpořili Jiřího Drahoše v předvolební kampani“. Podklady pro tento článek byly převzaty z www.christnet.eu. V článku bylo uvedeno, že SR ČCE vyjádřila Jiřímu Drahošovi podporu v předvolební kampani a že někteří diskutující na facebookovém profilu přátel ČCE vyjádřili nad touto podporou údiv.
Kromě výše uvedených tiskových informací upozornil Jan Škrob v Protestantu č. 7 na zprávu umístěnou na webu ČCE. Tam lze nalézt informaci, že synodní rada ČCE přijala na svém pravidelném zasedání v úterý 2. května vzácného hosta – kandidáta pro prezidentské volby 2018 – profesora Jiřího Drahoše a že mu v průběhu výše zmíněného rozhovoru vyjádřila podporu. Jan Škrob tyto informace v úvodu svého článku shrnul do závěru „že se Drahoš stal de facto oficiálním kandidátem ČCE – tedy podporovaným vedením církve a propagovaný oficiálním časopisem“. Vidím to jako jeho dojem a neměl by jej sugerovat ostatním.
To, že byl Jiří Drahoš pozván k rozhovoru se SR, jsem chápala a celkem přivítala. V té době se ve veřejnosti vědělo o kandidatuře Miloše Zemana a Michala Horáčka – osob veřejně známých. Jiří Drahoš oznámil svoji kandidaturu začátkem dubna (pozici předsedy AV ČR končil k 31. 3. 2017) a přes jeho celkem významné postavení byl (a ještě dosud je) v širší veřejnosti málo známý, a to i v kruzích vzdělaných lidí. Podle mé zkušenosti občané přijali jeho kandidaturu příznivě, s povděkem a to včetně evangelíků – dávno před uveřejněním obou výše uvedených článků.
Vnímám článek J. Škroba jako jeho osobní problém, který má s včasnou aktivitou SR. Proč si ho ale vyřizuje přes J. Drahoše a jeho názor na řešení migrace? Proč zlehčuje jeho volební priority (např. o rodině) a hledá za jeho slovy, co nebylo řečeno? Chápu, že některé názory J. Drahoše mohou být pro J. Škroba jako evangelíka a levicového intelektuála hůře přijatelné. Pro jiné může být těžko přijatelné, že J. Škrob postavil na stejnou úroveň M. Zemana a M. Horáčka, aniž by slůvkem zmínil důvody „samozřejmé“ nepřijatelnosti M. Horáčka jako prezidentského kandidáta. Spolu s J. Škrobem sympatizuji s Markem Hilšerem, považuji jej za velmi dobrého prezidentského kandidáta a v rodině mu dáváme podporu sběrem podpisů na jeho petiční archy. Byl by to, věřím, dobrý prezident, stejně jako Jiří Drahoš.
Musím ale s lítostí dodat, že pokud by se vynořilo v průběhu kampaně vícero článků podobného typu jako od J. Škroba, mohlo by se klidně stát, že ve druhém kole prezidentské volby 2018 nebude mít autor článku koho z nouze volit a ostatní voliči s ním.