Vrcholu civilisační úrovně dosahovala Čína za dynastie Sung (10.–13. stol.) Stát řídili úředníci v duchu konfuciánských zásad. Organisovaly se námořní výpravy do jihovýchodní Asie za obchodem s arabskými kupci. K dosavadním vynálezům přibyl kompas a střelný prach, poté i papírové peníze. Vynikalo malířství.
V rozdrobené Indii rozkvétala před nájezdníky chráněnější dravidská království na jihu, jak o tom svědčí monumentální chrámy s věžemi pyramidálního typu.
Čínských a zejména indických podnětů (desítková soustava) hojně využívali ve svých emirátech a zejména v bagdádském kalifátu Arabové. Nemocnice v Bagdádu měla 24 lékařů a vedle ošetřoven a lůžkových sálů též přednáškovou místnost a knihovnu. V Buchaře působil Ibn Sína (Avicena), lékař a filosof.
Z křesťanských zemí na nejvyšší úrovni zůstávala byzantská říše ovládající Malou Asii a Balkán. Podstatně níže stála západní Evropa. Právě zde však docházelo k novým věcem. Za očekávání příchodu Božího království k roku 1000 dospěla reforma klášterního života v burgundském Cluny k požadavkům svobodné volby biskupů kněžími a lidem.
Clunyjským hnutím byl ovlivněn císař Ota III., který nad hrobem sv. Vojtěcha ustavil hnězdenské arcibiskupství. Král Boleslav Chrabrý ovládl území dnešního Polska. Roku 1001 byl korunován uherský král Štěpán. Také zde ostřihomské arcibiskupství obsadil následovník sv. Vojtěcha. České knížectví Přemyslovců po vyvraždění Slavníkovců prodělávalo těžkou krisi.
Normanští plavci dorazili na Labrador, zejména však jako první působili na území celé dnešní Evropy. Po Volze směřovali do Persie, ve Středomoří lámali dosavadní převahu Arabů. Toho k rozvoji svého obchodu využívaly Pisa, Janov, a zejména Benátky. Donedávna pohanští Normané přijímali nyní křesťanství. Normanský vévoda byl již vasalem prvního francouzského krále Hugo Capeta, dánský král Kanut Veliký ovládl Anglii (1016). Kyjevský velkokníže Vladimír z normanského (a to ruského) rodu Rurikovců přijal křest z Byzance.
Na prvních civilisačních stupních se nacházely státy náhorních planin tropické Ameriky. Zde, stejně jako v subsaharské Africe, nebylo známo železo, kolo ani pluh.
Na většině řídce zalidněné souše včetně Eurasie, od dolního Labe, kde se tamní Slované ve velkém povstání osvobodili z německé nadvlády, až po Kamčatku, žili lidé v přírodním rytmu kmenového zřízení, australští černoši dokonce na úrovni starší doby kamenné.