David Tibet je fenomén britské nezávislé kulturní scény. Na přelomu 80. a 90. let stál u zrodu neofolku, svébytného hudebního žánru postaveného na obratu od industrialu k folklórním kořenům, a to nejen z hlediska zvuku, ale i idejí. Zatímco ale řada jiných na neofolkové scéně propadla fascinaci fašismem nebo krajními polohami konzervatismu, David Tibet si budoval svůj svět, především pod hlavičkou Current 93 – původně sólového projektu, později volného sdružení hudebníků a umělců kolem Tibeta.
Hudebně si Tibet vytvořil specifický výraz založený především na uhrančivém hlasovém projevu na pomezí zpěvu a recitace. Doprovod převážně akustických nástrojů má daleko k tomu, co běžně chápeme jako folk. Čerpá z různých lidových tradic i experimentálních proudů. V textech Tibet posluchače seznamuje se svými specifickými vizemi. Prolínají se v nich Tibetovy neologismy s biblickou řečtinou a koptštinou, křesťanství, buddhismus, gnosticismus, Kabala, heretické tradice, které Tibeta vždycky přitahovaly, ale i „temné“ vlivy jako čaroděj Aleister Crowley. Tibetova spiritualita – aspoň tak, jak jí lze rozumět z jeho textů – je podobně nezařaditelná jako jeho hudební projev, poezie i výtvarná tvorba. Vychází ovšem z touhy upřímně hledat Hospodina i tam, kam se zbožní a slušní zdráhají obrátit.
Po dlouhé řadě nahrávek Current 93, které různými směry rozvíjely Tibetovy (nejen) duchovní zájmy, a několika vedlejších projektech, se David Tibet spojil s umělcem vystupujícím pod jménem Youth (z kapely Killing Joke). Jako duo Hypnopazūzu vydali letos na podzim album s názvem Create Christ, Sailor Boy (Tvoř Krista, námořníčku). Nedá se říct, že by název mluvil za vše, ale rozhodně vypovídá o mnohém. Opět se setkáváme s netradičním uchopením křesťanské zvěsti. Co si z něj můžeme odnést?
Texty jsou výhradně dílem Davida Tibeta, Youth je autor hudby, která je místy až barokně velkolepá, ale zároveň výrazně psychedelicky rozevlátá. Snad ještě víc než na nahrávkách Current 93 ze zvuku sálá mystické napětí sakrální hudby. A texty? Už názvy některých skladeb jistě mnohé překvapí. Co jsou Sladké sodomské zpívánky (Sweet Sodom SingSongs)? Co znamená Magog lezoucí po májce (Magog At The MayPole)?
Velká část toho, co Tibet zpívá/říká, na první poslech nedává smysl. Podobně jako u dalších představitelů a představitelek esoteriky – v tom nejširším smyslu – je ale potřeba chtít krajinou snových obrazů projít dál. Tibet sám o sobě říká, že se v podstatných věcech drží křesťanství pravověrně. Víru prožívá intenzivně. Jeho láska k nejrůznějším herezím a mimokřesťanským tradicím souvisí zejména s jeho sympatickým přesvědčením, že ke skutečnému objevování pravdy je třeba pochybování a nejistota. Netradiční sakrální hudba, která takovou nejistotu sebevědomě oslavuje, má velmi svébytný půvab.
Hypnopazūzu – Create Christ, Sailor Boy
House of Mythology, 2016