Není pobouření jako pobouření

Číslo

Nejednoho z křesťanských čtenářů Svobodného slova rozrušila dne 29. 1. 1994 černě orámovaná zprávička na 2. straně, tučně zvěstující, že podle luterského teologa G. Lüdemanna „Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, nýbrž jeho pohřbené tělo zetlelo. Nepochybně ti, kterým se evangelijní vyprávění o prázdném hrobě (Mk 16,1nn a paralely) stává jakýmsi „důkazem vzkříšení, byli možná otřeseni. Takováto lacině popichující informace ovšem nikterak neznepokojí ty, kdo se už více než 40 let učí s prof. J. B. Součkem rozumět eschatologické a „nefotografovatelné povaze novozákonní zvěsti o vzkříšení Ježíše Krista. Z jeho knihy Utrpení Páně podle evangelií (naposledy Kalich 1983), kterou nelze nedoporučit, stojí za to připomenout alespoň dva úryvky: „Z celého Nového zákona vyplývá nesprávnost představy velmi rozšířené, protože založené v tradičním pojetí církevním, jako by se totiž podle nejstaršího svědectví Ježíš vzkříšením prostě byl vrátil do své dřívější pozemské existence, z níž odešel teprve nanebevstoupením… vidění Vzkříšeného je jiné povahy než je vidění věcí tohoto světa; můžeme to znázornit novodobým obrazem tak, že vzkříšený Pán nebyl podle novozákonních svědectví skutečností fotografovatelnou.

Senzacechtiví novináři (ze Svobodného slova i odjinud) by si tedy už o prvních velikonocích nebyli bývali přišli na své a dodneška se jim nevede jinak.

Co ovšem v tomto čísle SS skutečně pobuřuje, to je článek, který najdeme hned na první straně: mudrování Elišky Horelové Rasismus a pseudorasismus. Autorka se od sebe snaží oddělit „oprávněné a „neoprávněné výtky z rasistických postojů. Její nabubřelé ironizování romských iniciativ a aktivit („… živnou půdu pro rasismus… vytvářejí… samy romské iniciativy) nakonec ovšem dopadnou jako projev nejobvyklejší a zřejmě nejnebezpečnější formy našeho malého českého rasismu tichého pohrdání Romy, přesvědčení, že asociálnost a kriminální sklony mají v krvi („být pořádným občanem dá Romům notnou fušku), nenápadného schvalování skinského řádění, zásadní nedůvěry k jakékoli dlouhodobé koncepci, která nepočítá s represemi. Promlouvá k nám tady hlas hysterických zlatých českých mám a všech „slušných lidí, co sice vůbec nesdílejí rasismus, ale vpodstatě nemohou Romy ani cítit („kdy skončí tato nerovnost před zákonem, která postihuje bílou rasu?!)

Být křesťanským předplatitelem Svobodného slova, pak ho pro takovýto článek jak se u nás říká okamžitě vykážu.