Ezediáš Pumlan

Postsváteční meditace nad Iz 9,2

Aj vyvane vánoční atmosféra a vyspíme se ze silvestrovské kocoviny, probudíme se v desku. Budeme pak projíždět kolem stejně zmeliorovaných luhů a chodit na procházky do stejně zplundrovaných hájů, v zahradě Čech i o letošním jaře budou skvící se květy dusit hrůznobarevná lovosická oblaka. Ráj stejně pustý a prázdný - hned na pohled. Stejně tučné obličeje, stejné otupělé výrazy. Stejné licoměrné límečky, stejné vyčpělé životní moudrosti, stejně umaštěně kravaty, stejně záhumní obzory, stejná ochota naletět kdejakému poslovi oslovských zpráv.

Co se týče Santa Clause

Přišla mi onehdy anketní otázka, na kterou jsem dostal chuť odpovědět. Aleš Březina se přes oceán táže: Měl by Santa Claus (či Děda Mráz) hrát v Čechách a na Slovensku větší roli – s tím, že by v rámci kulturní výměny Ježíšek působil i v severní Americe – nebo by se měli přestárlí kýčoví nosiči dárků jednou provždy vyhubit, aby nedeformovali estetické vnímání nejmladší generace?

Z okraje summitu

Nad hlavou nám dnes v okresním městě kroužily vrtulníky – prý jakási vnější summitová ostraha. Praha obšancovaná grósochrankou, perlustrují snad i potkany v kanálech. Těžko se ubránit škodolibému pomyšlení, že organizace, která chce hájit svobodu, svým zasedáním zasedla elementární svobodu pohybu a uvolnila ruce policejní buzeraci.

Větrné bezvětří

V Polabí vanou větry všelijaké. Však mají pod sebou placato. A aby bylo placatěji, tak se meze rozorají, aby bylo všechno daleko. Z jedné osobní vůle jisté si tím, že bezzubý konvent všechno odkývne, aby s tím nebylo tolik opletaček. Hlavně když bude větrno. Ale odkud vlastně?

Glo-glo-glo

Pouliční násilí se dostavilo v globálním i tuzemském zastoupení, policie mohla ukázat, že obavy nebyly liché, republiku jsme si rozvrátit nedali, světoví finančníci zasedali téměř nerušeně. Takhle nějak se při pohledu na obrazovky i na stránky zdejšího tisku mohlo jevit zářijové zasedání MMF a SB.

Do budoucnosti? Oklikou!

Hrr do budoucnosti. Taková konvence popadne člověka, když se otevře nová šance, kapitola, číslice na začátku letopočtu. Neztrácet čas otázkami, kdo jsme, kam jdeme. Když ti připadne, že cesta je volná, nemusíš se takovými prkotinami zdržovat. A za chvíli už slyšíš pravidelný dusot nohou, startování motorů a všechno to proudění se nakonec slévá na dálnici k Šťastnému Příští.