Číslo
Vím, že jsem bloudil, co Tys mé cesty vedl
i přes labyrint v Sión pokoje
Za život výzvy zla jsem nerozpředl
nořil se hazardně záhad do zdroje
Symboly vůkol, v duši Boží hlad
a přesto hledač nezaměřil správně
zapomněl k písni o věčnosti prstoklad
žádostiv nekonečna, bál se vlastní hlavně
Plně jsem žil, dnes vím, že do ztracena
dokud jsem nezaslech: „Jsi můj, teď ozvi se!“
Zmrtvěl jsem, koktal, však otevřena
zůstala brána srdce do vize
Viděl jsem zázrak, světlo nevýzpytné
vše v něm se koupajíc, získalo nově bytí
Ty, Vítěz nad smrtí, zaplativ naše mýtné
tavil jsi smutek náš v nedělní zvonolití
Pavel Rejchrt (Starými nepokoji)