Hutně a chutně 10/2002

Číslo

„Pořád bych chtěl, aby byl prezidentem někdo z bývalého disentu, z lidí, kteří se osvědčili a byli ochotni něco pro druhé obětovat. Ale považoval bych za naprosto neúnosné, aby se tam objevil někdo z lidí, kteří vstoupili do KSČ v letech normalizace. … Jestli tam někdo vlezl v roce 1986, v době, kdy už byl režim prokazatelně zločinný a navíc směšný a nikdo se ho nebál, musel to být člověk s proměnlivou morální kvalitou a navíc ještě politický trouba, kterému ani nedošlo, že se režim hroutí a že jeho vychytralý a konjunkturální čin se mu stane přítěží pro zbytek života.“ odpovídá Michael Kocáb v 47. čísle týdenník Rozhlas.

Stanice Vltava začíná první adventní neděli vysílat cyklus Liturgický rok v hudbě protestantismu. Každou neděli od 7.00 uslyšíme nejen chorálové předehry J. S. Bacha, ale např. i moteta nizozemského skladatele Jana Pieterszoona Sweelincka.

“… u nás zcela neznámý nejpopulárnější spisovatel Nizozemí je velkým ctitelem v Nizozemí zcela neznámého nejpopulárnějšího spisovatele z Čech,“ uzavírá obsáhlou informaci o literární dráze nizozemského spisovatele Jana Cremera V. Havlíková (Nové knihy č. 46). O jeho prvotině Já Jan Cremer z r. 1964, která se zatím dočkala pětapadesátého vydání, mj. říká: „Mohli bychom nalézt jisté paralely s naším českým hospodským literátem a geniálním mystifikátorem Jaroslavem Haškem. Však Jan Cremer také kdysi prohlásil ‚V životě jsem přečetl jen jednu knihu, a tu si musím číst pořád dokola: Osudy dobrého vojáka Švejka.‘

Chlouba nebo chyba? zní název článku v Občanských novinách č. 46, který si všímá důsledků aplikace nového azylového zákona. O azyl požádalo letos v ČR téměř 6400 lidí, z nichž uspělo 49 (mj. 17 Afghánců, 11 Bělorusů a 9 Iráčanů). Nízkou úspěšnost žadatelů o azyl ve srovnání s jinými evropskými státy kritizoval i zástupce Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky v ČR. 

V Olomouci byla založena Obecně prospěšná společnost KMOTROVSTVÍ, jejímž záměrem je shromažďovat finanční prostředky pro žadatele o azyl, kteří do ČR přišli s dětmi. „Po letech, kdy se každý z nás snažil pomáhat lidem z Afghánistánu, Pákistánu a Běloruska, jsme se rozhodli, že založíme zmíněnou společnost, abychom mohli účinněji pomáhat žadatelům o azyl,“ stojí v dopise, kterým zakladatelé informovali evangelické fary.

Připomeňme, že „kmotrovství“ byla původně akce církví ze Západní Evropy, jejichž členové si za komunistů pod svůj patronát brali především děti z rodin farářů ČCE, kterým zasílali pravidelnou finanční výpomoc. Transformace v pomoc zaměřenou na uprchlíky je bezpochyby víc než kvalitní ovoce této setby.