Dopis synodní kurátorky dr. L. Roskovcové a synodního seniora Mgr. P. Smetany předsedovi ODS V. Klausovi proti „zásadnímu znevážení symbolu Tolerančního patentu“ ze dne 21. 2. 2000 ve mně vyvolal značné rozpaky.
Domnívám se, že s ohledem na soudobé české evangelictví a stav evangelické teologie u nás, jež jsou v této společnosti staženy do hluboké defenzívy „tichých v zemi“, neměli bychom vystupovat na veřejnost s problematikou takto útlocitnou, okrajovou a malichernou. Např. p. V. Klausovi by měli křesťané říci mnoho jiného, zato zcela zásadního.
Zdá se mi, že takto dáváme najevo, jak je naše křesťanství nesoučasné – bez teologie současných kontextů – takže o ně není a nemůže být valný zájem. Naše specifikum je pouze historizující a zvěstované evangelium, které chceme nabízet, je zredukováno na fundamentalisticky přísné biblické sektářství, které sotva přesáhne naše teritorium a se světem nekomunikuje.
To ovšem nelze vytýkat představitelům církve. To lze vytýkat nám všem, kteří se na tom více méně podílíme. Nevím, ale asi nám – oproti době meziválečné – schází duchovní elita, resp. pluralita elit, které by citlivě vnímaly nároky doby a vysílaly závažné impulsy do církve i společnosti. Měly či mohly by být seskupeny tam, kde je potřebné zázemí – především na teologické fakultě, kolem církevních časopisů, ve farářském spolku, při synodech, nablízku církevnímu vedení atp. Ale třeba existují lepší nápady a podněty nežli tento. Anebo o evangelickou defenzívu vůbec nejde?
Říkám, že defenzíva českého evangelictví a oficiální evangelické teologie trvá v této společnosti už řadu let, zvykáme si na ni, a pokud ji náhodou opustíme, upadáme do bezvýznamného.
27. 3. 2000