Milan Balabán

Ad Jan Šimsa – Protestant 9/97, str. 6–8

(druhá část rozhovoru s Milanem Balabánem)

Jak se díváte na vývoj v předcházejících desetiletích a dnešní situaci?

rozhovor s Milanem Balabánem

Pane profesore, dříve jste přednášel jak na filosofické, tak na teologické fakultě Starý zákon. Nyní působíte na Evangelické teologické fakultyě UK už druhý rok jako vedoucí katedry religionistiky. Rozšiřujete pole působnosti? Věnujete se oběma oborům?

rozhovor s Milanem Balabánem o cyklu malířských výstav

Pane profesore, kdo přišel s myšlenkou na cyklus biblických témat v pražské galerii LITERA?

Od konce srpna se v Praze konal z inspirace izraelského velvyslance v České republice Moshe Yegara a pod patronací prezidenta Václava Havla kulturní festival STARÝ ZÁKON V UMĚNÍ. V rámci tohoto evropského festivalu uspořádal Strahovský klášter ve spolupráci s Památníkem písemnictví výstavu STARÝ ZÁKON V ČESKÉ LITERATUŘE A KNIŽNÍ TVORBĚ 19. a 20. STOLETÍ.

Štěpán Hájek, evangelický duchovní, redaktor a spisovatel předložil evangelické veřejnosti „třiadvacet kázání na první kapitoly bible“ (PŘÍBĚHY NOVÝCH POČÁTKŮ). Sbírku těchto moderních, civilně zbožných a nefalšovaně pokorných kázání vydalo EMAN 1994.

Během 13. st. př. Kr. proběhl proces usazování hebrejských kmenů v zemi, kde byli „pohostinu“, tedy jako potřební, ale nevítaní cizinci. Hebrejci se při střídě pastvy usazovali především v hornatých částech, nížiny s kenaanskými opevněnými městy jim byly nedostupné. Z promyšlených důvodů se jednou rozhodli „nevrátit se zpět“.

Zřetele hebrejského člověkosloví

Zřetele hebrejského člověkosloví

Načrtněme zde minimální aspektaci hříchu. Rajská scéna se STROMEM a OVOCEM je scéna modelová. To, co následuje v knize Berešít potom, jsou aplikace, konkretizace. Ovšem i tyto konkretizace mají modelovou povahu, podtrhují však některý základní aspekt hříchu.