Číslo
Louka jež rozkvétá v zlé kráse na podzim
Pozvolna celá stáda
Ničivá jedem svým
Ocúny barvy podlitin tam otvírají
Kalichy oči tvé přesně touž barvu mají
Jak modř těch podlitin jak louka na podzim
A život ničí mi pozvolna jedem svým
Děti jdou ze školy po cestě plné křiku
Upnuly v kabátech na ústech harmoniku
Trhají ocúny jež v kruzích rodinných
Sedí tu kolkolem s odstínem víček svých
Která se jako květ v šíleném větru chvějí
Dálky zpěv pastýřů sem tiše přinášejí
Zatímco stádo krav svým krokem váhavým
Opouští louku zla rozkvetlou na podzim
(Alkoholy, přeložil Gustav Francl)