„Bojíme se ručit sami za sebe a vždycky se tu najde parta zbabělců ochotných spolčit se za výhody s kýmkoliv, třeba s Marťany. (…) Někdy jsem označován za autora depresivního, ale zdá se mi, že lidi jsou v tomto směru pokrytci. Prožívají poměrně těžké a hrozné osudy, ale když o tom někdo napíše, tak se nad tím všichni podivují. Jenže já nevím, kde jsou ti šťastní lidé, kteří bezstarostně skotačí po světě v pozitivním naladění. (…) Osamělost, bolest a prázdnotu je potřeba pojmenovat a léčit. Ne se jen chechtat. (…) Těším se z lásky, ze své ženy, z dětí a z krásy. Z krásných knih, obrazů a především z přírody. Nejkrásnější je to, co člověk nestvořil.“
Jan Balabán († 23. 4. 2010) v Českobratrském Horácku 4/2005 (z fb Pavla Janošíka)}
„Pozorně jsem sledoval velkou krizi, která probíhá ve Spojených státech v souvislosti se zahájením programu masových deportací. Správně formované svědomí nemůže nečinit kritický úsudek a nevyjádřit svůj nesouhlas s jakýmkoli opatřením, které mlčky nebo výslovně ztotožňuje nelegální status některých migrantů s kriminalitou. Zároveň je třeba uznat právo národa na obranu a ochranu společenství před těmi, kteří se během pobytu v zemi nebo před příchodem dopustili násilných nebo závažných trestných činů. Přesto akt deportace lidí, kteří v mnoha případech opustili svou vlastní zemi z důvodů extrémní chudoby, nejistoty, vykořisťování, pronásledování nebo vážného zhoršení životního prostředí, poškozuje důstojnost mnoha mužů a žen i celých rodin a staví je do stavu zvláštní zranitelnosti a bezbrannosti.“ …
Pravé ordo amoris, které je třeba podporovat, je to, co objevujeme neustálým rozjímáním nad podobenstvím o „milosrdném Samaritánovi“ (srv. Lk 10,25–37), tedy rozjímáním o lásce, která buduje bratrství otevřené všem bez výjimky.“
Z dopisu papeže Františka biskupům v USA odeslaného 10. 2. 2025. Američtí biskupové pak na Trumpovu administrativu podali kvůli masovým deportacím žalobu. Zdroj: Matěj Hollan, https://1url.cz/LJKMw