6/1992

Ale tím ještě prorokova činnost neskončila. Nemohl odpočívat, dokud nedisponoval Alláhovým domem, Ka‘ba. Ještě v tomtéž roce, 629, se mu otevřela cesta. Dva rody se vzájemné dostaly do sporu  – jeden z nich se přiklonil k Muhammadovi, druhý se o pomoc obrátil do spřátelené Mekky. Protože někteří z Mekky nabídli službu ve zbrani, mohl se uskutečnit přepad nepřátel. Mekčané v tom viděli narušení smlouvy s Muhammadem, protože šlo o přátelskou pomoc, jejíž odmítnutí by ohrozilo jejich čest. Vyslali tedy do Mediny Abu Sufyana, aby s Muhammadem celou záležitost vyřešili.

Jinou významnou položkou hebrejské antropologie je „kategorie“ času a z toho vyplývající dějinnosti.

Kněžský spis (Gn 1) začíná slovy NA POČÁTKU STVOŘIL, hebrejsky BEREŠÍT BÁRA'. Nejprve si všimněme zvukové souhry liter B-R : br-br. Tato aliterace má teologický význam (podobně jako ÁDÁM – ADÁMÁ atp.). Stvoření souvisí s časem, není bez času myslitelné, zakládá naši existenci v čase.

Jakož bylinka neb strůmček z seménka svého vzrostouc, aby zdárněji růsti a lepší ovoce nésti mohla, přenášejí se a do jiné země vsazují, zvláště do zahrad a štěpnic k tornu oddaných: tak dítky v klíně mateřském poodchované a na těle i mysli posílené v péči zahradníků (preceptorů) odvozovati sluší, a porostou tím zdárněji. Nebo přeštěpovaný strůmček vždycky spanileji roste, a sadové ovoce vždycky lepší jest než plané. Než kdy pak to a jak?

Před šestým letem z mateřského klína vypouštěti a preceptorům k cvičení oddávati neradím: pro příčiny tyto:

„Ježíš pak obcházel okolní vesnice a učil. Zavolal svých Dvanáct, počal je posílat dva a dva a dával jim moc nad nečistými duchy. Přikázal jim, aby si nic nebrali na cestu, jen hůl: ani chleba, ani mošnu, ani peníze do opasku; aby šli jen v sandálech a nebrali si dvoje šaty. A řekl jim: ’Když přijdete někam do domu, tam zůstávejte, dokud z těch míst neodejdete. A které místo vás nepřijme a kde vás nebudou chtít slyšet, vyjděte odtamtud a setřeste prach se svých nohou na svědectví proti nim. I vyšli a volali k pokání.“ Marek 6,6b–12

Skinheadi, pozor! 
Rostou vám vlasy, 
různé ochlupení, 
vousy a řasy!

To není v pořádku! 
Musíte zakročit!
Tu Boží zahrádku 
nenechte plevelit!

Skinheadi, pozor! 
Říkaly Polky,
že se vám líbí 
cikánský holky!

To není v pořádku! 
Musíte zakročit!
Tu Boží zahrádku 
nenechte plevelit!

Skinheadi, pozor! 
Říkali pankáči,
že Boží kamera 
všechno to natáčí!

To není v pořádku! 
Musíte zakročit!
Tu Boží zahrádku 
nenechte plevelit!
 

rozhovor s Pavlem Říčanem

Co bys mohl říci o sobě?