„Nikdo neví, co chce, ale všichni chtějí reformu EU,“ říká trefně Vít Dostál (Forum24, 10. 5. 2019) v kritické poznámce k článku Alexandra Vondry o eurovolbách. Reforma EU je přitom jen jednou ze záplavy volebních floskulí, kterými nás zahrnují marketingoví mágové (zlý Brusel, silné Česko, tvrdě a nekompromisně, bude líp, atd.). Jak osvěžující je ve srovnání s nimi Slovo Hospodinovo i slova biblických svědků o Něm. Slova pravdivá a odvážná (řec.
Klement Alexandrijský nebývá obvykle součástí knihovničky evangelického faráře. Je čas to napravit.
Byla to svobodná matka, farářská dcerka. Bydlela na hausbótu na Prinsengrachtu, kousek naproti kostelu Westerkerk. Občas jsme si popovídali, jak se vede jí a jejímu dítěti. Ten klučina se jmenoval Mensah – zrovna teď, během psaní se mi to vybavilo. Měl snědou kůži, jeho otec pocházel z Antil. Jenže už dlouho po něm nebylo vidu ani slechu.
Otázky nad Lukášem 6,27–36 ve světle soudobého násilí
Kniha Šifra mistra Leonarda vzbudila v poslední době značný zájem veřejnosti a o jejím obsahu má řada lidí alespoň přibližnou představu z novin, internetu i dalších médií. Proto jen stručně připomínám, že se jedná o detektivní dobrodružství, které se odehrává v několika časových rovinách a dějových liniích.
Vydáním knihy Mezi dvěma světy se nakladatelství Vyšehrad podařilo uvést do českého prostředí významného německého filologa a teologa. Christoph Markschies (*1965) studoval v Marburku, Jeruzalémě, Mnichově a Tubinkách. Zabývá se dějinami rané církve a jako profesor působil v Jeně, Heidelberku a Berlíně.
Brněnské „Centrum pro studium demokracie a kultury“ nedávno vydalo dva další svazky edice Dějiny a kultura: Tradice českého katolicismu ve 20. století a Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů.
Čtení: Matouš 19,16–20 Text: Lukáš 18,27
Nemožné u lidí je u Boha možné.
Vzrušená debata o svobodě projevu, náboženské toleranci a soužití většiny s menšinami byla dne 2. listopadu 2004 odstartována výstřelem muslimského radikála Mohammeda B. Obětí se stal Theo van Gogh, režisér filmu „Submission“, v němž je kritizována ženská obřízka jako náboženský přežitek.
V tomto seriálu vám letos představíme malované hagady. Ručně psané a malované hagady mají bohatou historii, jedna významná epizoda se odehrávala i v našich zemích.