O skulinách v ekologické beznaději
Na mnohé ochránce přírody a ekology doléhá pocit beznaděje: ozónová díra se zvětšuje, lidská populace roste, nové deklarace a nové technologie nepřinášejí očekávaný obrat. Poslední, snad pošetilou, nadějí v našich „zelených hlavách“ je změna lidských hodnot, nastolení ekologické etiky a změna způsobu života. Zapomínáme přitom ovšem na jedno – změna způsobu života je věc převratného charakteru. Orientace společnosti na rostoucí spotřebu kotví hluboko v lidské podstatě i historii. Můžeme se domnívat, že lze tyto kořeny rychle zpřetrhat?