Zaostřeno na čínské žadatele o azyl

V letech 2015 a 2016 přijížděli do naší země pronásledovaní čínští křesťané. „Do ČR se vydali, neb odkazovali na českou historickou zkušenost s komunistickým režimem, také často zmiňovali heslo Pravda vítězí. Měli za to, že z těchto důvodů budou lépe pochopeni právě v ČR,“ komentuje důvody jejich žádosti o azyl právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Hana Franková. Po dvou letech příslušný odbor MV 90 % žádostí zamítl. Šance odmítnutých žadatelů na zvrácení rozhodnutí zkoumala redaktorka ČRo Plus Lucie Vopálenská. Zkrácenou verzi její reportáže publikované 21. 3. na i.rozhlas otiskujeme a jí i ČRo děkujeme za laskavé poskytnutí textu.

Lékařka Rut Vovsová je v úzkém kontaktu se dvěma žadatelkami. Jedna ji nechala nahlédnout do svého spisu – do odstavce, kde Číňanka popisuje týrání, jež zažila na policejní stanici. „Policisté jí řekli, že o ní vědí všechno a že na ni použijí všech osmnáct stupňů mučení, které mají k dispozici. Začali ji bít do obličeje, až krvácela a otekla. Pak ji skopli ze stoličky a hromadně jí kopali do celého těla. Pak musela klečet v koutě s rukama nad hlavou, ale naštěstí se jí později podařilo utéct,“ uvádí Vovsová. Plnou výpověď ženy mělo ministerstvo vnitra k dispozici, mezinárodní ochranu jí však neudělilo.

Organizovaný příjezd

Resort vnitra udělil azyl osmi žadatelům, sedmdesát jich odmítl s tím, že v prvé řadě nedostatečně doložili obavy ze svého pronásledování. Právníkům vadí nejasná argumentace úředníků. Marii Ludvové třeba výtka, že si žadatelé rychle našli práci. Považuje ji za absurdní, protože na to mají po půl roce zákonný nárok. Nebo argument, že přijeli organizovaně, pro což podle ní neexistuje důkaz.

Odbor azylové a migrační politiky kauzu nekomentuje s tím, že se k jednotlivým žádostem nemůže vyjadřovat. „Materiály předložené žadateli byly důkladně prověřovány v zemi původu a nebylo zjištěno, že tyto osoby jsou pronásledovány státními orgány ve své vlasti,“ sdělil před časem Právu současný ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO). Tyto teze vzbudily kritiku.

Jak by mohli být jednotliví žadatelé prověřováni přímo v Číně, není jasné. Pro ně i jejich blízké v Číně by mohl být takový postup podle advokátů ohrožující. „Bohužel to vypadá tak, že české úřady jsou pod vlivem čínské propagandy a pronásledování křesťanů v Číně podceňují nebo mu nevěnují náležitou pozornost a váhu,“ míní religionista Zdeněk Vojtíšek.

„Vadí mi, že nevíme, jestli ty lidi neposíláme na smrt, na mučení nebo do vězení. Zažil jsem to před dvěma a půl lety při deportacích lidí do Iráku. Jeden z nich byl v Bagdádu po příletu zavražděn a nikdo se nechtěl přihlásit k zodpovědnosti. Nechci, aby se to opakovalo,“ zdůrazňuje farář ČCE pro menšiny Mikuláš Vymětal.

Příliš rychlá integrace a strach

Apoštolská církev v Hradci Králové má s čínskými uprchlíky už více než dvouletou zkušenost. Sdružením Element prošlo postupně skoro dvacet žadatelů, především žen. Dnes sem pravidelně docházejí čtyři, ostatní našli jinou církev nebo se přestěhovali za prací do jiných měst.

„Chtěli se hlavně naučit česky a najít si práci, aby se tu mohli adaptovat,“ říká Tereza Toušková, která žadatelům pomáhá od začátku. Zaměstnání jim sehnala během měsíce a půl. Zdůrazňuje, že bez pomoci Čechů by to možné nebylo. Myšlenku ekonomické migrace zcela odmítá. „Jsou mezi nimi lékaři a učitelé. Sehnala jsem jim práci v továrně, kde se šilo za minimální mzdu. Když něco zkazí, tak doplácejí.“

Podle Touškové se Číňané stále nezbavili strachu. „Chtěla jsem jim najít zaměstnání v nějaké čínské restauraci, kde by se snadno domluvili, ale říkali, hlavně to ne. Takže už si hlídáme, aby v žádné firmě, kterou oslovujeme, nebyla čínská složka. Protože se setkali negativně s tím, že agenti čínské vlády v těchto organizacích byli, včetně čínských restaurací a bister.“ Mohly by být žadatelky bezpečnostním rizikem? „To si nedokážu ani ve snu představit,“ směje se Toušková.

A totéž potvrzuje Klára Vydrová, která učí Číňany češtinu. Podle ní jde o lidi přizpůsobivé a se stejnými hodnotami. „Z hlediska morálního a myšlenkového mezi námi nevidím rozdíl.“ Podle Vydrové nechtějí čínské ženy zůstat za nic dlužné a určitě nepředstavují žádnou bezpečnostní hrozbu. Naopak jsou z nich jasně cítit obavy a strach. „Chtějí si zachránit život, někde začít znovu a moci praktikovat svou víru,“ říká.

„Říkali, že jim hrozí vězení, mučení a možná i smrt. A těm šesti, které znám, opravdu věřím,“ říká Petra Hanzlová, sociální pracovnice (OPU), která rovněž zná osobní příběhy čínských uprchlíků. „Ale neradi o tom mluví, mají pak slzy v očích, rozbrečí se, asi je to pro ně hodně citlivé téma. Jsou opatrní, mají pocit, že je někdo sleduje až sem. Bojí se o své rodiny, protože jim tady teď nic moc nehrozí, ale jejich příbuzným v Číně ano.“

Hanzlová potvrzuje, že čínští žadatelé se liší od jiných národností, se kterými pracuje. Nechtějí být podle ní závislí na státu, touží se o sebe postarat. „Někdy nerozumím, podle čeho ministerstvo ochranu uděluje… Číňané se snaží a mají problém.“

Pročetli úředníci všechno?

Český rozhlas Plus oslovil advokáty, kteří zastupují většinu případů. Shodují se, že argumentace ministerstva v odůvodněních verdiktů je velmi podobná. A to u drtivé většiny zamítnutých žádostí, ale – překvapivě – i u těch kladných. „Pro nás je důležité, že výpovědi klientů jsou velmi podobné. Je tak zvláštní, proč některým z nich ministerstvo uvěřilo a jiným ne,“ říká Hana Franková, vedoucí právního oddělení OPU, která zastupuje třicet klientů. Podle jejího kolegy Rastislava Šutka lze najít rozdíl pouze v intenzitě popsaného mučení, ale Franková dodává, že i zamítnutí žadatelé dokládali týrání ze strany policie. A pokud by je nezažili na vlastní kůži, neznamená to, že z něj nemají odůvodněné obavy.

Klienti OPU a jejich právníci dodali řadu dokumentů, které však vnitro nenechalo přeložit. „Dočetli jsme se, že by to do případu nepřineslo nic nového, nebo by bylo neúsporné materiály překládat,“ zmiňuje Franková. Advokát Ondřej Novák, který má přehled o dalším reprezentativním vzorku verdiktů na Ostravsku, má obdobnou zkušenost. Byly doloženy celkem stovky stran materiálů, ovšem „ministerstvo řeklo, že se s nimi důkladně seznámilo, a proto neprovádělo jejich překlad. To se dá těžko chápat,“ říká.

I podle Nováka nejsou ve zdůvodněních žádné podstatné rozdíly. Negativní jsou obšírnější, ale nikoli argumentačně. „Tam je dokonce zkopírováno sedm stránek z předchozí části odůvodnění.“ Ondřej Novák netuší, co sehrálo roli v rozhodování. „Budí to dojem, že nešlo o to, co žadatelé prožili … důvody musí být někde jinde než na straně práva.“ Podle Nováka ministerstvo zjevně nevycházelo z obsahu spisů a nezohledňovalo praxi českých ani evropských soudů. Šance klientů na úspěch v blízkých sporech proto hodnotí jako relativně vysoké.

Losovačka?

Podle H. Frankové z OPU vnitro ve spisech nezpochybňuje, že by žadatelé byli křesťané. Ani to, že by křesťané v Číně byli pronásledováni. Jak si tedy vysvětlit odmítnutí? „Ministerstvo se snažilo dát veřejnosti kvantitativní balanc, takže nezamítlo všechny,“ myslí si Rastislav Šutek. „A aby nepůsobili před veřejností maximálně cynicky a xenofobně, tak asi vylosovali osm nejsilnějších případů. Ti měli štěstí.“ Šutkovi vadí, že resort před veřejností argumentuje zahraniční praxí a tím, že ani západoevropské země ve vyšší míře čínským křesťanům azyly neudělují. „U nás v České republice ministerstvo výpovědi nevyvrátilo,“ upozorňuje Šutek. A Franková doplňuje, že takový argument ani není možný, protože z něj není patrné, z jakého důvodu ochrana v zahraničí nebyla udělena.

Fakt, že žadatelé přiletěli s platným pasem a bylo jim umožněno nastoupit do letadla, klade ministerstvo žadatelům k tíži, ale ze spisů nevyplývá, že by vyhodnotilo strukturu čínských policejních složek, která to umožňuje. Ve spisech také chybí cokoli bližšího o prověřování informací ministerstvem přímo v Číně.

Právníci žadatelů hodlají postupovat všemi cestami a upozornit mimo jiné i na to, že Číňané k nám přiletěli na turistická víza, která dávno vypršela – i vinou pomalého rozhodování ministerstva (v době minulé vlády a tedy ministra Milana Chovance z ČSSD). Těžko by v Číně vysvětlovali, co a kde více než dva roky dělali.

Pošleme je zpět?

„Atmosféra v naší společnosti je tak silně protiuprchlicky zaměřená, že si to bohužel umím představit,“ říká vedoucí Apoštolské církve Element v Hradci Králové Lukáš Targosz.

„Mnozí lidé klidně řeknou, že se budeme starat jen sami o sebe, že je tu přeplněno. A bude jim jedno, jestli jim tam někdo ublíží. Je to smutné, tento postoj se nám jednou vymstí,“ domnívá se Targosz, který stejně jako další duchovní různých denominací sepsal dobrozdání pro advokáty, kteří se chystají k soudům.

„Pokud se budou muset vrátit, tak je v Číně nic dobrého nečeká,“ připomíná Martin Legát, kazatel Církve bratrské v Hradci Králové. Vnímá, že se problém dostal do právní roviny, ale pro Číňany je teď podle něj nesmírně důležitá morální podpora. „Je důležité, že mohou vnímat kvalitní vztahy a lidi, kteří za nimi v téhle situaci stojí a vytrvale se za ně modlí.“

pořad Českého rozhlasu Plus Zaostřeno

Podporu pronásledovaným čínským křesťanům můžete v této chvíli vyjádřit nejlépe podpisem otevřeného dopisu předsedům obou komor Parlamentu

Podepsalo ji k 22. 3. téměř šest tisíc lidí. Dosáhne-li počet podpisů 10 000, bude se podle petičního řádu sněmovny muset projednávat při jednání v plénu.