Poslední deska Leonarda Cohena s touto titulní písní vyšla 21. října 2016, 17 dní před Cohenovou smrtí. Titulní píseň vydal jako singl už o něco dříve, ke svým 82. narozeninám, 21. září 2016. Všechno to by nahrávalo pochopení, že ji zamýšlel jako svou závěť, výraz svého loučení. Na druhé straně je téma loučení i v několika jeho písních mnohem starších (např. ve známém Hallelujah už z roku 1984: „I did my best, it wasn’t much… And even though / It all went wrong / I’ll stand before the Lord of Song / With nothing on my tongue but Hallelujah“).
Litanický text písně je poetický, určitě by bylo zbytečné snažit se jej vysvětlit bezezbytku. Navíc do něj Cohen vnáší důležité ambivalence, jednu podstatnou už od úvodních slov:
If you are the dealer, I’m out of the game
Pokud ty rozdáváš karty, tak jsem ze hry
If you are the healer, it means I’m broken and lame
Pokud jsi léčitel, znamená to, že jsem zlomený a ubohý
If thine is the glory then mine must be the shame
Pokud tvá je sláva, pak má musí být hanba
Jsou ta slova obviňováním Boha – nebo výrazem rezignace? Nevíme, můžeme si je přebrat po svém.
You want it darker / Chceš to temnější
We kill the flame / Zabili jsme oheň
Tyhle dva řádky patří k sobě. Další dvojznačnost: působí temnotu/zlo Bůh, nebo my lidé? Je zlo Boží plán a my ho uskutečňujeme?
Magnified, sanctified, be thy holy name
Vyvýšeno, posvěceno, buď tvé svaté jméno
– cituje slova z židovské modlitby kaddiš.
Vilified, crucified, in the human frame
Zhanoben, ukřižován v lidském těle
A zde slova o Ježíši. – Vůbec symbolika v písni je židovsko-křesťanská. (V závěrečné písni alba zazní slova: „It’s over now, the water and the wine … I wish there was a treaty between your love and mine“, v kterých asi převažuje zacílení k Ježíši.)
A million candles burning for the help that never came
Milión svíček hořících pro pomoc, která nikdy nepřišla
Místo ohně zapalujeme svíce (jako my křesťané o adventu). Ale pomoc nikdy nepřišla a nepřichází. – Napadá mě ještě, že slovům „we kill the flame“ bychom mohli rozumět: „Zabili jsme Světlo světa, toho, kdo přinesl světlo lidem (jako Prometheus oheň) – a teď zapalujeme svíce.“
You want it darker / Chceš to temnější
Hineni, hineni / Zde jsem, zde jsem
V tomto řádku se jedná přímo o hebrejský citát ze Starého zákona. Tam se ta slova objevují na dvou místech. Jako slova Abrahama v příběhu o obětování Izáka (Gn 22,11) a jako odpověď ze scény povolání proroka Izajáše (Iz 6,8): „Hle, zde jsem, pošli mne!“ V obou případech jsou výrazem připravenosti, což bude následovat i v písni:
I’m ready, my lord / Jsem připraven, můj Pane
There’s a lover in the story / V tomto příběhu je milující
Opět: míněn Bůh nebo Ježíš. Propojování témat lásky a náboženství je pro Cohena typické (viz např. opět Hallelujah.)
But the story’s still the same
Ale ten příběh je stále stejný
There’s a lullaby for suffering
Je ukolébavkou pro utrpení
Bůh je ukolébavkou („opiem lidstva“) – je však lékem?
And a paradox to blame / A paradoxem k obviňování
Proč se modlíme, když víme, že nezasáhne – proč nezasáhne, když se modlíme?
But it’s written in the scriptures
Ale je to tak psáno v Písmu svatém
Ale vždyť ty rozkolísanosti jsou už v Bibli. Čtěme např. Abakuka, třeba aspoň pár veršů na začátku a pár na konci knihy – velmi doporučuji!
And it’s not some idle claim / A není to plané tvrzení
You want it darker / Chceš to temnější
We kill the flame / A my jsme zabili oheň
They’re lining up the prisoners / Seřazují vězně
And the guards are taking aim / A strážní zaměřují cíl
I struggled with some demons / Zápasil jsem s démony
They were middle class and tame / Byli střední třídy a mírní
Někteří vykladači vidí v těchto 4 řádcích odkaz na holokaust (třebaže i Cohen osobně vedl mnoho vnitřních bojů – anebo i ty souvisely s jeho židovstvím a židovskými traumaty?)…
I didn’t know I had permission to murder and to maim
Nevěděl jsem, že jsem měl povolení vraždit a mrzačit
…a v tomto řádku slova proti těm, kdo obhajují právo na válku.
You want it darker / Chceš to temnější
Hineni, hineni / Zde jsem
I’m ready, my lord / Jsem připraven, můj Pane
Liturgické sólo Hineni v písni (čas 3:52) zpívá kantor ze synagogy, kam prý Cohen poslední roky svého života pravidelně chodil. Právě v kontextu biblickém a bohoslužebném se ta píseň s mnohoznačností svého textu tak nezvyklá nezdá.