Vývoj obsahu Pesachové Hagady

Složitý vývoj různých částí, jež obsahuje tato modlitební kniha, popsal B. Nosek v pesachové hagadě vydané v Praze roku 1996 v nakladatelství Sefer. Některé části je zde vhodné připomenout. Nosek rozděluje z historického hlediska dvě hlavní etapy. Tou první je doba po návratu z babylónského zajetí.

První krok na této složité cestě byl učiněn, když Židé, kteří obětovali podle starých předexilních předpisů pesachového beránka, začali společ- ně s levity zpívat Halel (sváteční chvalozpěv). Tuto zvyklost, která dříve neexistovala, protože zpěv žalmů v Chrámu byl vyhrazen pouze levitům, zavedli s velkou pravděpodobností poslední proroci, členové Bejt Kneset hagdola, Vel- kého shromáždění, které spravovalo židovskou komunitu po návratu z Babylónie.

Další proměny sederu byly velmi pomalé. Dalším stupněm – někdy v průběhu 1. stol. n.l. – bylo zřejmě zavedení recitace kiduše (požehná- ní nad vínem) při všech šabatech a svátcích, tedy i o pesachovém sederu. Diskuse učenců, které probíhaly v 2. pol. 1. stol. n.l., a týkaly se některých součástí sederového obřadu, např. zmíněného kiduše, ale i charosetu (ovocná pěna z jablek, strouhaných ořechů a červeného vína) svědčí o tom, že průběh sederu byl v pod- statě konstituován již před zničením II. Chrámu Římany. Tehdejší seder měl však duchovní obsah, který se do určité míry odlišoval od dnešního, a více se blížil pojetí svátku Pesach v předexilní době. Seder 1. stol. n.l. byl přede- vším díkůvzdáním za osvobození z Egypta a za návrat do země, kterou Hospodin daroval praotcům. Tomu odpovídaly i rituální úkony během sederu a celá jeho symbolika. Tak např. namáčení bylin do vína či octa nemělo pouze vyprovokovat dítě k otázkám (Pesachim 114b), ale zejména připomenout, jak Židé z příkazu Hospodinova namočili svazečky yzopu do krve obětovaného beránka a označili jí dveře svých příbytků, aby je tak uchránili před ranou prvorozených (viz Ex 12,6nn, 12,21nn).

Do této doby spadá i zavedení zvyku pojídání Hagada von Geldern, Moše Leib z Třebíče, vznik: Třebíč, 1723. Sederový pořádek tzv. Charosetu.

Z knihy: Emile G. L. Schrijver. Die von Geldern Haggadah und die Jüdische

Připravuje Petr Turecký