Dům, ve kterém jsem se v Praze narodila a kde bydlím, je v zatopené oblasti, a tak jsem také byla evakuována. Na depresi ale nemám čas. Přesto i statika mojí duše je trochu narušena, takže se jen těžko soustřeďuji na duševní práci. Proto jsem momentálně ideální uklízečka!
V obdobném duševním rozpoložení jsou asi i ostatní lidé: Pan Jiřičný s Odermattem a manželkami myjí před krámem v Klimentské konzervy v roztoku chloraminu a současně prodávají to, co jim v krámě zbylo a je nedotčené. Jako všichni v naší ulici jsou bez elektřiny, a tak zase k sčítání jim stačí papír a tužka jako v době mého dětství.
V Dlouhé ulici před Roxy dívky v plavkách ve dvou vaničkách pro děti omývají v roztoku Sava lahve s pivem. A k tomu si zpívají. Tóry ve Španělské synagoze jsou již v bezpečí v patře, a když jsem jim přišla nabídnout svoje dvě ruce, řekli mi, že spíše by potřebovali hodně horký dech, aby to rychleji vysychalo. Na Ovocném trhu, pár metrů od katastrofy, obědvají turisté u proutěných stolků, a jídelníček je jen nepatrně zredukován. U Městské knihovny mladí lidé s blátem i ve vlasech vynášejí zničené knihy ze sklepů.
Svoboda je náročná pro každého, ale díky ní ti všichni lidé pracují přímo na ulicích Prahy bez pobízení, bez příkazů. Obchody jsou zase otevřeny, lístky v předprodeji do Stavovského divadla na Mozarta se prodávají také na ulici, protože elektřina ještě uvnitř není zapojena. V knihkupectví u Fišera v Kaprově ulici se také nesvítí, ale knihy se již i zde prodávají.
Chování lidí mne okouzluje. Iniciativní, samostatní, schopni pomáhat si, vtipkovat a smát se spolu s policisty, vězeňskou službou a s vojáky. Slavný výrok Bertolda Brechta bych dneska trochu opravila: Občané, či brechtovsky řečeno lid je skvělý, a politiky – na rozdíl od národa – lze občas vyměnit!
Vracím se do Klimentské, kde zatím lze jenom umývat přízemí. Ale dům se drží, statika je v pořádku, a až bude zapojena elektřina, můžeme se sem zpět nastěhovat. Tedy my šťastnější, co máme byty ve výšce dvou metrů nad chodníkem. Sousedé dole jsou na tom hůře. Parkety z jejich bytů jsou vhodné jedině na táborák. A tak myjí alespoň dveře od bytů v přízemí a suterénu.
Na půlku dveří jsou třeba dva kýble vody, a to je jenom nahrubo. Na obě strany a do čista to chce šest kýblů. Před domy jsou pyramidy rozbitých a zbytečných věcí. V tom jsme žili! Snad ta povodeň očistí i nás.
Kolik kýblů vody je ale potřeba na očistu člověka, to jsem zatím nevypočítala. Máme dávat na očistu našich duší a povahy do vody Savo nebo Chloramin B? A v jaké koncentraci? Dozvím se tohle v krizovém štábu, nebo se mám jít raději zeptat někam do kostela?
(Mosty 35/2002)