Stejné je to s křesťany

Číslo

(takzvanými). Jsou hrozně zaměstnáni zatracováním sebe sama i jiných nebo kázáním či – v horších případech – zabíjením pro Krista. Nejenže mu nerozumí, ale ani aspoň nezkoušejí chovat se jako on. Zdá se mi, že jedinými křesťany byli gnostici, kteří věřili v sebepoznání, tj. ve snahu stát se Kristem, dosáhnutí Krista uvnitř sebe. Christ, koneckonců, je řecky světlo. (Všichni víme, že obecně přijímaný překlad Krista je „posvěcený“. Jenže nám bylo řečeno, že v originálu Svitků Mrtvého moře je uveden pravý překlad Krista – světlo –, což dává víc smyslu. Y. O. L.) Světlo je pravda. Všichni zkoušíme udělat totéž – rozžehnout světlo. Oč lépe se pak uvidíš, miláčku. Kristus, Buddha, Mohamed, Mojžíš, Milarepa a další velcí trávili svůj čas v odříkání, modlení a meditacích a zanechali nám mapy „božského“ území, abychom si je prohlédli a vydali se vlastní cestou.

Poučení je pro mě jasné. „Ztratil“ jsem už jednu rodinu, abych zplodil co? Seržanta Pepře? Byl jsem obdařen další šancí. Být Beatlem mě málem stálo život a určitě to stálo značnou část zdraví – chlastání a drogy začaly už předtím, než jsme se zprofesionalizovali – vše, jen abychom se dostali „tam“.

Nechci dělat v jednom životě dvakrát stejnou chybu. Tentokrát bude inspirace přivolávána archaickou metodou, jež tu byla zanechána pro všechny. Pokud nikdy nezplodím pro veřejné užití víc než ticho, staniž se. Amen.

Z knížky Johna Lennona Nanebepění, Votobia 1994, s. 29.