Rybí zátylek

Vzal jsem si dnes na záda, pamětliv prezidentovy devótnosti vůči čínské vládě, menší tibetskou vlajku (řekněme lakmusový papírek) a vydal se zjistit, jaký je smysl kontrol při vstupu na území pražského hradu.

„Pěkně to smotáte, a až přejdete přes hrad, tak si to zase můžete rozbalit,“ řekl mi hlídač hradu, když jsem procházel bezpečnostním rámem. Pronesl-li jsem bez problému svazek klíčů, pak vlajka byla nežádoucí. Byl jsem ovšem neodbytný, domáhal jsem se základních lidských práv, svobody pohybu a svobody nosit na sobě co chci. Mimo jiné jsem hlídači řekl: „Píše se, že kontroly jsou prováděny kvůli bombám a jiným zbraním, ale zdá se, že jde o něco jiného.

„Ano, terorismus, to je jedna věc, a tohle je další věc.“

Uniformovaný kontrolor nehodlal odolávat mým dotazům a zapnul vysílačku: „Mám tady člověka a ten má něco, co vypadá jako tibetská vlajka. Co s ním mám udělat? Příjem!“

Ozval se nadřízený hlas, který strážci hradu řekl, abychom počkali; musí se zeptat ještě výš, kdovíkde v kafkovském zámku. Čekali jsme na odpověď. Z oken ve výši jsem byl pozorován.

Signál. „Příjem!“ „Pusťte ho.“ Lakmusová zkouška dopadla dobře. Asi proto, že mám dnes narozeniny. Prošel jsem se nádvořími pražského hradu s tibetskou vlajkou! I když to vůbec, jak vidno, není samozřejmost. Na jednom nádvoří jsem uviděl zadky policejních koní, na dalším startovala švadrona policejních motorek, čínští turisté u Jiřského kláštera významně pokašlávali, když jsem okolo nich procházel…

Hlídači hradu jsou přičinliví, kdybych se nechal odbýt a nedomáhal se svého práva, neprošel bych. Ta příhoda je poučná. Hlídač předjímá, co by mohlo vadit. Lidé sami provádějí cenzuru. Zažili jsme, jak to probíhalo při návštěvě čínského prezidenta. Policisté, údajně bez příkazu, zvonili u bytů a kanceláří, kde byla vyvěšena tibetská vlajka. Nepochopím, proč se ti místní nechali odbýt a vlajku sundali. Čeho se báli? Před devětaosmdesátým bychom kladli odpor, dnes jsme poslušní jako ovce.

Zeman se chová vůči čínským autoritám hůř než prostitutka, jak naznačil vynikající čínský spisovatel Liao I-wu při své nedávné návštěvě Prahy. Prostitutka zná aspoň svou cenu, zato náš prezident nikoli (nejspíš už žádnou nemá). Zeman a jiní se odevzdávají Číně a Rusku, a přitom se snaží odpoutat pozornost strašidlem islámu. Zatímco volají na poplach proti uprchlíkům ze Sýrie, v naší zemi se rozvalují čínští obchodníci a rozprostírá se tajná vlivová agentura Číny i Ruska, jak varují zprávy bezpečnostní informační služby. Nechápu naše xenofoby, že jim vadí prostí lidé přicházející ze zemí, v nichž je zakořeněn islám (ale také křesťanství), a nevadí jim naprosto cizí kultura a státní moc, která pronásleduje jakoukoli víru a masivně porušuje lidská práva.

Říká se, že ryba smrdí od hlavy. Ale nejsem si jist, zda toto přísloví platí bezezbytku. Hlavu přece část ryby volila, ona voličská základna, rybí zátylek, ti, co se Zemanem sdílí jeho názory. Valí na koncerty Alexandrovců a tleskají Zemanovi, když použije vulgární argument, obhajující genocidu Tibeťanů. Jsem zděšen, jak mnoho lidí nerozlišuje. Ve virtuální hrůze z přílivu uprchlíků mluví o potřebě hájit křesťanské hodnoty a nejsou s to vidět rozdíl mezi islámem a militantním islamismem, tak jako nerozlišují mezi skutečným křesťanstvím a ruskou pravoslavnou církví zaprodanou Putinovi. Slyšel jsem nedávno argument z úst kamaráda: Putin nás zachrání před hrozbou pramenící z islámu, tak jako kdysi Stalin od nacismu. Takže v logice novodobé svaté války: gulagy, vyvražďování, hladomory, stalinské čistky a okupace jiných zemí.

Kdo ví, zda půjde projít s tibetskou vlajkou přes hrad za měsíc. Kdoví zda to mezitím nebudou řešit ještě vyšší instance a nedají nejnižším složkám zapravdu. Zkusím to zas, zkoušejte to, prosím, taky. Heslo: lakmus.