Romské pohádky 10/1991

Číslo

Tři rekreanti se vozili na loďce po moři. Chytali ryby. Ten třetí byl Rom. Najednou se z moře vynoří drak a ptá se: „Tak co, pánové, chcete, abych vás sežral hned, anebo si napřed trochu popovídáme?“

„Lepší by bylo napřed si trochu popovídat,“ řeknou všichni tři rekreanti.

„Budiž,“ souhlasí drak.

A o čempak si se mnou chcete povídat?“ ptá se drak.

„Víš co, draku“, navrhne Rom. „My ti každý z nás uložíme nějakou prácičku. Když ji provedeš, můžeš si nás sežrat. Když ne, musíš nás propustit.“

„Budiž,“ souhlasí drak.

„Ať je tu do pěti minut litr pálenky!“ žádá první rekreant.

Drak zmizel a než se kdo nadál, je zpátky s litrem pálenky. Druhý rekreant stáhne s prstu prsten a hodí ho do moře: „No draku, a teď mi ten prsten přines zpátky!“ Drak se ponořil a v tu chvíli je zpátky i s prstenem. „Pánové, jdeme na to. Sním vás,“ povídá drak.

„Hop draku, tak to ne! Ještě jsi nesplnil můj úkol. Splníš-li ho, sežer si nás všechny tři najednou. Ale když ho nesplníš, nesníš ani jednoho.“

„Copak po mně chceš?“ ptá se drak.

Rom vzal rybářskou sít a – teď mi laskavě promiňte – prdl do ní. „Tvůj úkol draku je říct, kterou dírou ten pšouk vyšel ven.“

Drak kouká, kouká, povídá: „Touhle.“

„Ale kdepák!“

„Tak touhle.“ „Ne“. „Touhle.“ „Taky ne“. „Kterou teda?“ Rom na draka vystrčil zadek. „Touhle.“

Drak se zastyděl, že se samou hanbou roztekl na kolomaz.