PROSCRIPTA příloha Protestanta č. 8/2008

Číslo

***

Dej mi život

uhas žízeň.

I kdyby teklo pivo

zahraď trýzeň.

Já nevybral si tento okamžik

už mnohokrát jsem mrkl

prosím Tě, nech mě žít

i kdyby se život zvrkl.

Smutek je v tom, co píšu

smutná je duše má k smrti

namrzlý sníh nevylížu

i kdyby šel stroj času naproti.

22. 7. 2008

***

Noční můra maluje obraz na strop

kaplička u Brťoví zůstává dál viset

pod kotlem zatop

náladu uhasí písek.

Nedomrlý obraz

nedomrlý život

nahotu vystav na mráz

nedůtklivé bude tklivo.

1. 8. 2008

***

Konec přístavního mola

konec města

konec schodiště zdola

konec kvasnic do těsta.

Začátek příběhu

začátek konce.

Co dát do běhu?

Nezlob se!

5. 8. 2008

 

Kuře

Klube se v klubu kuře ven

klove do klubíčka zobáčkem opeřeným

není to den, není to sen

skořápku polykám pohledem zmámeným.

Nejsem to já, kdo píše

fantazie se bije o své bytí

žádostivá cti ve své pýše

já sám chci jen býti.

Sám pro sebe, sám o sobě

duch můj má záduchu

nelapá po vzduchu, ne touha po hrobě

smutek nezná o své cti potuchu.

To šílenství není ve mně, ono má mě

smutek si nevymýšlím

jak rád bych radosti podal rámě

však odradí mě proluka pohledem bystrým.

Jak smetana, ve které plave salát

nejsem si tak jist tím, co mám rád.

Hudba je má přítelkyně

tou však nedám vale své vině.

10. 8. 2008

***

Žiju přítomností

ale zapomněl jsem jakou barvu měly vlasy rodičů

spokojenosti nemám stále dosti.

Život představuji si jako sled políčků

a nevím, kdo mě dnes hostí.

Domů dostávám se svazkem paklíčů.

I svou můru zamkl jsem si na zámek

a pak ji hledám a nabízím jí sladkost lízátek.

Vytrhni, vyrvi mě, vytáhni, Pane!

Když nedám si pozor, je to zmatek na zmatek

bolestné je tristní, jizva po ráně

traumata dědictví otců i matek.

11. 8. 2008

***

Štiplavý a hořký je tabák

to mám rád

tlustý a chlupatý je kabát

teplo je můj kamarád

Neumím psát než o vlastní osobě

promine mi, ten kdo je můj Pán

ten propustí mě, i kdybych byl vůči sobě ve zlobě

Fanfán tulipán, můj půlpán

Nadržuji si, konce není vidět

rád sebe rád, i kdybych si měl nasrat

tak se však můžu vyjadřovat jen v modlitbě

v té jsem svůj suverénní stát

13. 8. 2008

 

Bobr

Bobr na stromě

leze do vršku

prodává podomně

poslední kousek svršků.

Dívám se na něho shora

je jen stínem světla

po podlaze leze jak potvora

vyhodím ho i bez pometla.

15. 8. 2008

***

Znásilněná matka

za muže přijala svého Pátka

její muž hraje druhé housle

ale je otcem, i když z nouze

Syn je synem podle práva

zítra, včera i dnes

to je ta Boží smlouva

ty pohan to nestihneš.

Pán pánů a Král králů

nechtěné dítě

skutečnost si nemaluj

a zlatou rybku chyť do své sítě.

Popisuji to z odstupu

ani zlostí nedupu

i svůj hlas zadržel jsem

chci být svým vlastním pánem.

Panis et gladies

vytknou ti, zatknou tě, že se neraduješ

na pozounu neduješ

na bicí nebiješ.

Prožívám tak, že myslím

to však není správný způsob

v komoře syslí

v hlavě divokých koní dusot.

15. 8. 2008

***

Mamon mámí

Ónan onanuje.

Nejsme tu sami

uprostřed dračí sluje.

Kde je nouzový východ

kterým schodištěm se dát

konec je tvých výhod.

Pod prahem chudoby se nedat!

Samým mamonem

přestal jsem přemýšlet

nevstana, jsem nemocen.

Chorý je tenhle svět!

Ve slujích i v životě

nepomohou Okuje

okovaná bota na botě

Breeze nezaduje.

16. 8. 2008

***

22. 8. 2008 Umřel Honza Hrudka!

Kačer

(Petru Tureckému)

Houpeme se na kačeru

tam a sem, sem a tam

v naší cele na rozbouřeném moři

poddáváme se, vzýváme nevěru

nebude klid, dokud se nenamotám

zhroucený, zakuklený ve vlastním hoři.

23. 8. 2008

***

Více než křik je jen vzlyk

umřel národ náš

i víra v něj

To není panychida, prasečí ryk

horší než Jonáš

jedůvka jak oměj

23. 8. 2008

***

Žvejkám život jak syrové maso.

Nenoste mi placičky!

Nenoste mi vánočku!

Život mě srazil base-ballovou pálkou a pak řek: „No a co?“

schoval jsem se celý do myčky

a pozoroval vytékat močku.

Mám i nemám chuť na šprýmy

i když se rýmujou s rýmy.

Nemám chuť na hrátky a švandu.

Jen Bůh zná a ví

jak mé srdce odpoví

nikdo se to nedoví

je neklidné srdce vdovy.

Připadám si cynický

vycinkám si na vždycky.

Bože můj! Dej ať jsem lidský!

Svou starost dej do mé klícky.

26. 8. 2008

***

Zvečera navečer.

Hlas ze zešeřelého šera: jen se neposer!

26. 8. 2008

***

Červená je barva krve

rozkvete do růžova

i když byl hřích nejprve

neozve se vina znova

Zvon vin, vina slonovin

vzpomíná i ten, kdo byl vinen

Zapomínám i to, co vím

radši vinen, než omylem

27. 8. 2008