Prohlášení o vztahu křesťanů k muslimům

Číslo

Na Staroměstském náměstí u sochy Jana Husa se v sobotu 31. ledna 2015 konala ekumenická bohoslužba. Zazněla nejen evangelijní slova o míru a pokoji, ale též hymna hnutí za práva Afroameričanů (M. L. King), spirituál „Jednou budem dál“. Slova z Koránu organicky doplnila biblické poselství pokoje. Husova slova o trojí podobě míru – s Bohem, se sebou samým a s druhými lidmi – zcela bezprostředně udivila svou aktuálností. Věřící i nevěřící slyšeli ujištění četbou z Listiny práv a svobod o důležitosti společenského smíru. Uslyšeli jsme též případnou výzvu, aby napříště v preambuli důležitých státních dokumentů byla více akcentována svoboda a důstojnost každého náboženství. Ke slovu se dostali i nevěřící, aby mohli svým způsobem dosvědčit, že jim jde o smír ve společnosti. Brzy ale bylo ekumenické shromáždění obklopeno poněkud halasnějšími účastníky shromáždění, kteří netrpělivě vykřikovali, ať to již ti šmejdi skončí, protože my zde islám nechceme. Až k závěru shromáždění odpůrců islámu musel být policejní hlídkou odvlečen jeden jejich agresivní účastník, nicméně farář Mikuláš Vymětal a Ivanka Čonková byli též odvezeni na policejní služebnu, aby vysvětlili význam romské vlajky a celého shromáždění.

Pavel Keřkovský

V Evropě se v posledních několika desetiletích výrazně zvýšil podíl muslimů. Již od raného středověku muslimové žijí mezi námi a nejsou cizorodým prvkem, protože se podíleli na vytváření kulturního života Evropy podporou univerzitní vzdělanosti, literární i vypravěčské tvorby, matematiky a ostatních věd. Přítomnost islámu a muslimů se stala i v České republice blízkým a bezprostředním jevem. Uvědomujeme si, že existuje více modelů vztahů mezi křesťany a muslimy. Ve Východní Evropě a na Balkánu žijí křesťané a muslimové společně již několik staletí, v Západní Evropě výrazně přibylo muslimů v posledních několika desetiletích. V zásadě však spolu křesťané a muslimové v západní i východní Evropě vycházejí převážně dobře. Z obou stran proti společnému soužití vystupují extremisté, kteří jsou ovšem v menšině, přestože média zprávám o činech extremistů i u nás poskytují nepoměrně více prostoru. Chceme proto vyjádřit svůj názor na islám a na vztahy křesťanů a muslimů. 

Vyznáváme

Jako křesťané vyznáváme víru v jediného Boha, zjeveného v Ježíši Kristu. Víra v něj proto nemůže vést k nenávisti nebo nesnášenlivosti vůči jinověrcům. To, že s židy a muslimy sdílíme řadu společných témat monoteistického náboženství, neznamená oslabení naší víry v Krista. Přiznáváme se k mnohaletým mírovým iniciativám, které iniciovalo Prohlášení parlamentu světových náboženství (1993), proto usilujeme o smír mezi náboženstvími. V duchu Všeobecné deklarace lidských práv (1948) i my se považujeme za členy jedné rodiny lidstva, v níž požívají lidskou důstojnost lidé věřící i nevěřící. Přiznáváme se k lidským právům i povinnostem a důstojnosti každého člověka, jak to vyjádřila encyklika svatořečeného papeže Jana XXIII. Pacem in terris (1963) a kolektiv autorů v evangelických Zásadách Českobratrské církve evangelické (1968). 

Odmítáme

  • násilí ve věcech víry.
  • neoprávněné zevšeobecňování, které vede k projevům nepřátelství vůči muslimům v České republice, ačkoliv místní muslimská komunita se od islámského extremismu opakovaně distancovala. Znepokojuje nás šíření jednostranného negativního obrazu islámu v médiích, nevhodné výroky politiků o islámu a populistické využívání protimuslimských nálad v předvolebních kampaních.
  • jakékoliv strategie boje proti islámu jako světovému náboženství, jak je veden například iniciativou White Media a Islám v ČR nechceme.

Vyzýváme

  • muslimy a islámská společenství v České republice, aby vystupovali proti jakémukoliv zneužívání svého náboženství k šíření nepokojů a násilí.
  • muslimy k dialogu s křesťany na různých úrovních.
  • křesťany k tomu, aby přikázání lásky k bližnímu vztahovali i na muslimy otevřeně a pravdivě.
  • k spravedlivému a vyváženému hodnocení každého člověka a k překonávání předsudků. Vážíme si všech, kteří k rozumnému dialogu, k pokojnému soužití jednotlivých skupin, a ke zklidnění ve společnosti již přispívají.
  • média a novináře, aby se ve snaze o zvýšení sledovanosti nepodíleli na šíření nenávisti ve společnosti.

Doporučujeme

  • církvím a jednotlivým církevním společenstvím naplňovat bod 11 z Charty ekumeniky (2007), v němž se praví: „Již po staletí žijí v Evropě muslimové. V některých evropských zemích tvoří silnou menšinu. Odsud vycházely a vycházejí mnohé dobré kontakty a sousedské vztahy mezi muslimy a křesťany, také však hromadné výhrady a předsudky na obou stranách. Zakládají se na bolestných zkušenostech v historii i nedávné minulosti. Chceme zintenzivnit na všech úrovních setkání křesťanů a muslimů, jakož i dialog mezi křesťanstvím a islámem. Zvláště doporučujeme vzájemné rozhovory o víře v jediného Boha a objasnění chápání lidských práv. Zavazujeme se, že budeme k muslimům přistupovat s úctou a že se budeme spolu s muslimy podílet na společných záležitostech.“
  • pořádat setkání křesťanů a muslimů, jakož i dialog mezi křesťanstvím a islámem. Zvláště doporučujeme vzájemné rozhovory o víře v jediného Boha a objasnění chápání lidských práv.
  • jako základ pro rozhovor používat iniciativu Společný hlas, v němž představitelé tří náboženství prohlásili: „Iniciativa Společný hlas, fórum židů, křesťanů a muslimů v České republice, jednoznačně odsuzuje jakékoliv zneužívání náboženství k šíření a ospravedlňování nenávisti a násilí.“
  • studium odborné i populárně naučné literatury s možností kontaktovat katedry religionistiky teologických fakult a příslušné katedry na filosofických a pedagogických fakultách. Prosíme o to zejména senátory, zákonodárce, učitele, žurnalisty a redaktory všech médií, aby došlo ke skutečnému smíru v naší společnosti.

Praha 31. 1. 2015 – Poselství účastníkům ekumenické bohoslužby

Ve spolupráci s Kateřinou Děkanovskou, Sandrou Silnou, Danielem Fajfrem a Pavlem Keřkovským vypracoval Mikuláš Vymětal

 

Křesťané za přijímání uprchlíků a proti islamofobii

Jako křesťané různých církví bychom rádi vyjádřili podporu demonstraci „Uprchlíci vítejte!“, která reaguje na vzrůstající nesnášenlivost vůči lidem jiného etnika a vyznání. Jednou ze základních hodnot křesťanství je milosrdenství, které překračuje hranice skupinových náboženských a národních zájmů. Vztah křesťanů k lidem prchajícím před násilím nemůže být založen na ničem jiném, než na tomto milosrdenství. Zásadně proto nesouhlasíme s veškerými snahami, které stavějí hráze cizincům, popř. příslušníkům jiných náboženství, a zaštiťují se křesťanskou identitou Evropy.

Českou společnost dnes daleko víc než lidé přicházející odjinud ohrožuje, že se nechává unášet proticizineckými a protimuslimskými vášněmi.

Spojme se, sestry a bratři, v solidaritě s blízkými i vzdálenými!

Prohlášení iniciativy Za církev sociálnější na podporu demonstrace „Uprchlíci vítejte! Protest proti xenofobii a fanatismu“ pořádané iniciativou Ne rasismu a Konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty v ČR 20. února v Praze na Náměstí Republiky.

 

Výzva staršovstva vinohradského sboru ČCE

„Vážení bratři a sestry, se znepokojením sledujeme vzrůstající strach, nedůvěru a netoleranci, jež část české společnosti a českých médií zaujímá vůči některým menšinám, ať už náboženským, etnickým nebo sociálním. Věříme, že tento postoj je v rozporu s učením evangelia, které od strachu osvobozuje a do soužití mezi lidmi přináší lásku a mír. Máme za to, že svědčit o této svobodě a být zvěstovateli pokoje patří mezi podstatné úkoly křesťanských církví, a to i mimo zdi kostelů a modliteben.

Z tohoto důvodu podporujeme aktivity seniorátního faráře pro menšiny směřující k pokojnému dialogu, proti nenávisti a strachu. Ceníme si zejména jeho snahy pořádat bohoslužebná shromáždění tam, kde jsou svolávány demonstrace, které mají za cíl vyprovokovat xenofobii, rasismus a nenávist. Vážíme si jeho úsilí o pastýřské působení mezi menšinami, stejně jako jeho pokusů o dialog a smírné soužití mezi vyznavači abrahámovských náboženství. Považujeme za nutné vyjádřit svoji podporu zejména ve chvíli, kdy je stále více vystavován – zejména na sociálních sítích – nevybíravým útokům a hrozbám.

Vyzýváme staršovstva i členy sborů Pražského seniorátu, aby se k této naší podpoře připojili a faráře pro menšiny, b. Mikuláše Vymětala podpořili třeba osobním dopisem nebo mailem.“