Proč nejsem C. H. Nad Protestantem 1/2015

Číslo

Značně velká hromada myšlenek byla v posledním čísle navršena na témata islám, demokracie, svoboda projevu a tisku, integrace různých náboženství v Evropě, historické souvislosti atd. Články rozsáhlé a (pro mě) nepřehledné. Chci reagovat jedinou stručnou větou: Nejsem Charlie Hebdo!

Pokud chceme usilovat o zmírnění napětí a prohloubení dialogu mezi náboženstvími a komunitami věřících, budeme preferovat ohleduplnost, nikoli zraňující satiru. V tomto kontextu oceňuji aktivity Mikuláše Vymětala a společné prohlášení z 31. 1. 2015. A také rozhovor zveřejněný na titulní straně v tomtéž vydání Protestanta.

Vraždy v Paříži a následné masové projevy sympatie s oběťmi, které ovšem byly mimo jiné také účinnou reklamní kampaní na onen časopis, mají v něčem podobnou perspektivu. Ztotožněním s časopisem zveřejňujícím urážlivé karikatury se miliony Evropanů vychýlily na stranu protiislámského extremismu, a o to vrahům (a jejich manipulátorům) šlo. Chtějí vyvolat totální náboženskou válku. To je účelem i veřejných poprav přes internet, které provádí ISIS. Provokace slovem (a obrazem) na jedné straně, provokace krví na druhé straně.

Těžko mohu vést dialog s někým, koho ve jménu svých vlastních hodnot urážím a ponižuji. Rozhovor vedený se vzájemným respektem neznamená zavírat oči před temnými stíny, neznamená bezvýhradný souhlas. Cílem rozhovoru také není rozpuštění všeho ve všem, převedení těch druhých na (mého) společného jmenovatele, ale žít vedle sebe v míru.

Mikuláš Vymětal zmiňuje soužití křesťanů a muslimů na Balkáně, já k tomu přidávám poněkud vzdálenější zkušenost. Etiopie patří k nejstarším křesťanským zemím, kde měl významný vliv židovský monoteismus dokonce již dlouho před křesťanstvím. Dnes žijí, díky Bohu!, v Etiopii křesťané a muslimové vedle sebe pokojně, bez urážek, posměchu a obviňování. Vědí či cítí (jako zřejmě všichni mají i oni za sebou krvavou historii), že soutěžení na poli víry nebo kultury nemůže mít vítěze a zesměšňující kritika snad pobaví jednu stranu, ale v druhé vyvolá nebezpečné nepřátelství. Vždy se totiž do toho vloží někdo třetí, vyšinutý samozvanec, který ve jménu vyprovokovaného nepřátelství rozpoutá svou vlastní válku.