Míra strachu a předsudků vůči islámu a muslimům v české společnosti podle průzkumů zřetelně přesahuje evropský standard. Počet muslimů v České republice je přitom v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie nepatrný. To nebrání některým politikům, pravicovým extrémistům nebo protiislámským aktivistům šířit strach z islámu založený na zkreslených informacích a falešné představě nevyhnutelného střetu dvou monolitických civilizací – totiž té demokratické, racionální a osvícené euroamerické a autoritativní, fundamentalistické a násilné islámské.
Situace je ještě o to složitější, že některé problémy s islámem spojené (např. porušování lidských práv v islamistických režimech v Saúdské Arábii nebo Íránu a válečné tažení tzv. Islámského státu) nelze bagatelizovat a vytěsňovat jako marginální výjimky z pravidla. Na místě je naopak široká a kritická diskuse. Média, která by měla takovou diskusi prostředkovat a dodávat jejím účastníkům relevantní informace, však v tomto ohledu většinou selhávají. Ať už záměrně nebo z neznalosti reprodukují zjednodušené obrazy a předsudky a místo prostoru pro věcnou výměnu názorů vytvářejí atmosféru strachu.
Útlá kniha orientalisty Bronislava Ostřanského nazvaná Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z „mediálního islámu“ je do jisté míry odpovědí právě na tuto situaci. Jde o slovník hesel vybraných především s ohledem na témata, představy a symboly vyskytující se v souvislosti s islámem v mediálním prostoru. V tomto smyslu se tedy nejedná na prvním místě o vědeckou publikaci určenou religionistům nebo orientalistům, ale o příručku, která má pomoci překonat propast mezi světem „mediálního“ a „akademického islámu“. Kniha nabízí zájemcům přehledný zdroj odborných informací, na jejichž základě je možné ověřovat pravdivost tvrzení a představ objevujících se se v televizních zprávách, na internetových serverech i u hospodských stolů. Zaujetí hodnotících stanovisek je přitom přenecháno na samotných čtenářích.
Kniha se skládá z předmluvy, hesel, doporučené literatury k dalšímu studiu v českém jazyce a rejstříku jednotlivých hesel. Hlavní část knihy – heslář – obsahuje pojmy z oblasti náboženské praxe a představ (takbír, modlitba, korán, Alláh), důležité osobnosti (Abú Hamza al-Misrí, Bilal Philips, Júsuf al Qarádí), islámská hnutí, organizace a státy (Saudská Arábie, Hamás, Organizace islámské spolupráce), teoretické pojmy související s diskusí o vztahu islámu a tzv. Západního světa (fundamentalismus, fanatismus, lidská práva, islám a demokracie, islamofobie, xenofobie, antisemitismus) a témata, která víří emoce v mediálním prostoru (amputace končetin, sekání rukou, hidžáb, terorismus). Nechybí ani velká souhrnná hesla jako např. heslo historie, ve kterém se autor pokouší ve skutečnosti nastínit historický vývoj islámu od jeho počátků.
V předmluvě Bronislav Ostřanský předkládá záměr knihy, ale také činí několik podnětných poznámek k diskusi o islámu, jak probíhá nejen v české společnosti a médiích. Ty jen naznačují, jak žádoucí a zajímavá by byla samostatná studie zabývající se zobrazováním islámu v médiích a mediálního vlivu na související celospolečenskou diskusi a politická rozhodnutí.
Zatím však čtenář může uvítat především Ostřanského stručně, precizně a přehledně zpracovaná hesla, která mohou pomoci kultivovat diskusi o islámu jak novinářům, tak všem účastníkům veřejné diskuse. Třeba se pak diskuse stane něčím víc než jen emocionálně přetíženým bojem proti temně vykreslenému nepříteli nebo diskutujícím navzájem. Takové přání ostatně naznačuje na závěr předmluvy i Ostřanský: „Jisté elementární poznatky, jež se Atlas muslimských strašáků pokouší čtenáři předestřít čtivou formou, snad čtenáři dokážou srozumitelně naznačit, že islámu se nemusíme bát, stejně jako jej nemusíme oceňovat, nýbrž že nám toho může hodně prozradit samotná cesta poznávání, a to nejen o duchovním světě i pozemské civilizaci, v níž žije miliarda a půl našich bližních, ale rovněž mnoho o nás samých.“ Knížka má potenciál tuto ambici naplňovat a je tak zároveň příkladem pokusu o osvětu v nejlepším smyslu toho slova.
Bronislav Ostřanský, Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z „mediálního islámu“, Academia 2014. 192 str., ISBN 978-80-200-2428-2.