„Jej velebiti sluší při harfě, při loutně a žalmy ochotně mu zpívat celou duší.“
Druhou píseň během nedělních bohoslužeb ve sboru ČCE v Českých Budějovicích doprovází často místo varhan některé z těchto nástrojů: kytara, housle, klavír, cello, flétna sopránová, altová, tenorová či basová, klarinet a basa (na kterou se snažím hrát já). Časem máme slíbené i cemballo. Sestava se mírně obměňuje – nejmladšímu hudebníkovi, který s námi zatím hrál, jsou tři roky (doprovod na štěrchací nástroj). Na rozepisování not či vymýšlení dalších hlasů se podílí rodiče dětských hudebníků, kteří také se svými dětmi příslušné party (hlasy) do příští neděle nacvičí.
Děti se takto přímo podílejí na bohoslužbě, nacházejí k sobě a ke členům sboru cestu i skrze hudbu, mají silný motiv k chození do kostela a ti mladší se zase chtějí ukázat, že také něco umí, jako ti starší. Takže nemusí trvat dlouho a objeví se tu i nějaká loutna či harfa. A že se tu hraje celou duší je snad patrno i z fotografií, kdy se na jednu z adventních nedělí takto sešlo osm muzikantů plus zpěváci.