Pražská Hagada

V roce 1526 Geršom ben Solomon Ha-Cohen a jeho bratr Gronem publikovali ilustrovanou hagadu,1) která obsahovala šedesát ilustrací, což byl na tehdejší dobu poměrně vysoký počet.

Kniha vyniká dokonale vyváženou kompozicí textu s ilustracemi. Písmena nejsou opatřena punktací, pouze dlouhými čárkami nad jednotlivými literami. V tištěné pražské Hagadě se poprvé ustálilo mnoho jednoduchých prvků, které se užívaly dříve v iluminovaných rukopisech, ovšem nyní přizpůsobených židovským požadavkům. Jednalo se například o specifické orámování figur, nebo typ muže nalévajícího víno.

Pražská Hagada obsahuje tři velké celostránkové ilustrované listy2) s renesančním orámováním. Od něj je pak oddělena strana textu s malým dřevorytem – viz obr. (Pražská Hagada, Pán domu hledá chamec. 1526. Převzato: U. Schub. abb. 11.). Tento typ úvodní ilustrace lze najít u bezpočtu dalších hagad aškenázského typu.

Pražská Hagada ale například neobsahuje jinak typický motiv – sederovou hostinu. Místo toho se tu objevují jiná témata: obrazy Davida a Goliáše, soudu Šalamounova, nebo na další straně zobrazení Adama a Evy (viz minulý Protestant). Na spodní části tohoto listu následuje Judita s hlavou Holofernovou, pod Adamem se nachází Samson s dveřmi z Gázy (Sd 16, 33)). Zcela dole se nachází erb království českého, držen dvěma divými muži. V liturgickém textu je připojen obraz mesiáše přijíždějícího na oslátku (Zach 9, 94)). Toto téma se také opakuje u většiny aškenázských rukopisů hagad z 15. stol. Z malířů známe např. Joela ben Šimeona z Bonnu nad Rýnem (činný 1449–1485 v Německu a Itálii), nebo Josefa ben Efraima (činný na konci 15. stol.). Tento typ ilustrací se pak zachoval po celé 16. stol. také v italských pesachových Hagadách.

Připravuje Petr Turecký