Pravdy každému přejte 2/2002

Číslo

Dokumenty českých dějin

PROHLÁŠENÍ KRÁLE JIŘÍHO Z PODĚBRAD

na dvorském sjezdu zemí koruny české po zrušení kompaktát papežem Piem II.:

Divno jest nám to, co papež činí, tuším, že toto království, kteréž skrze kompaktáta stíží v jednotu a pokoj uvedeno jest, opět rozbouřiti chce. Kterak pak může nám rušiti a bráti, co nám dali svatý sbor basilejský, jenž byl více než papež… Kdyby pak každý papež chtěl takto pokaždé rušiti, co propůjčili předkové jeho, kdo by kdy mohl bezpečiti se na právo své? …

My zrodili se při užívání pod obojí, a od vyznání víry, kteréž od rodičů do nás vštípeno bylo ve věku dětinském, neuchýlili jsme se nikdy. Přijímání takového drželi jsme se věrně nejen co pán, ale i co gubernator, s ním jsme vstoupili i na trůn královský. Kterak bychom je za blud a za kacířství uznávati, o jeho potlačení se starati a sama sebe pronásledovati mohli?

Domnívalli se kdo, že bychom pro dosažení koruny tohoto království rušiti měli svědomí své, zapříti víru a protiviti se Bohu, byl na omylu, my nejsme vinni klamem jeho. Ano … ať již nikde není o tom pochybnosti, že jakož my, tak i choť tuto podle nás sedící, i dítky naše milé, nejen věrni zůstaneme podle přijímání pod obojí podle kompaktat až do smrti, nýbrž že hotovi jsme pro ně složiti netoliko korunu, ale i životy své.

(12. srpna 1462)

KUTNOHORSKÝ SMÍR

Majíce sněm obecný všeho království českého, knížat, pánů, rytířstva a měst v městě na Horách Kutných,

my Vladislav, z Boží milosti král český, markrabě moravský, etc… artikule dolepsané zřídili, spůsobili a konečně zavřeli jsme:

Aby strana strany nehaněla ani utiskala… než obojí aby k sobě lásku zachovali. Kněží kterékoli strany… slovo Boží svobodně kažte na hříchy, a aby žádný žádných nekaceřoval ani haněl.

A knížata, páni, rytířstvo i ve městech království našeho, kteří obyčej mají přijímati tělo a krev Páně pod jednú zpúsobú, majíce také kněží a lidi i poddané své po sebú, ježto mají obyčej přijímati tělo a krev pána Krista po obojí způsobú, v tom žádných ústrků nečiníce ani sebe haníce, ani jim bráníce – jejich spasení hledati podle jich víry a zvyklosti.

Též i ti páni, rytířstvo a města, kteří obyčej mají přijímati tělo a krev Páně pod obojí způsobú, a mají poddané své a kněží, ježto mají obyčej přijímati po jednú způsobú, k těm poddaným svým a proti nim mají se též zachovati bez útisků, aby každý slovo Boží hlásal bez hanění na hříchy a svého spasení hledati mohl podle víry své a zvyklosti…

Item každý z nás poddané naše buď na dědinách neb zástavách, které nyní máme a držíme neb míti a držeti budeme, v pokoji při obyčeji přijímání jich, buď pod jednú nebo pod obojí způsobú… zachovati máme. Žádnú jich mocí nenutíce ani připravujíce, sami skrze se neb kněžstvo naše, bez jejich vůle, aby každý spasení svého hledal podle důvěření svého… A to má buď v městech, městečkách neb ve vsích všudy od nás zachováno býti.

(20. března 1485)