Už několik let nabízí televize „akční“ pseudohistorický film „Vlastenec“ (Patriot) s Melem Gibsonem v hlavní roli. V USA vyrobený film vyvolal v Británii vlnu tak bouřlivého rozhořčení, že o ní byla zmínka i v českém denním tisku. V křiklavém rozporu s fakty (i se slušností) líčí totiž film „Patriot“ anglické vojáky, jako by byli koncem 18. století zločinně terorizovali bezbranné civilní obyvatelstvo britských severoamerických kolonií, a to skoro na způsob, kterým se Hitlerovi vojáci neblaze zvěčnili na Ukrajině a v Bělorusku v letech 1941 až 1944. (Jak mají vědět bezbranní diváci v Česku, děti i dospělí, že Angličané jsou „diváckým“ a kasovně úspěšným filmem pomlouváni? A to nestoudně, jistě cynicky, s promyšlenou krutou bezohledností?)
Jedna britská filmová společnost zase zneužila uměleckou svobodu k tomu, že pomluvila – Angličana. Jednoho z nejzasloužilejších. ČT2 vysílala 25. 1. „historickou fresku“ s názvem „Zabijte krále“. Drtivá většina diváků při své neinformovanosti netušila, tušit nemohla, jakého podvodu se stali obětí. Tvůrci filmu totiž Olivera Cromwella pečlivě vykreslili jako skoro psychopata, fanatického, ješitného, vládychtivého, pokryteckého, po všech stránkách odporného, vlastně zločinného. Cromwell ve skutečnosti poté, co v r. 1649 nechal Karla I. odsoudit a popravit za zpupný monarchický způsob vlády, sám po devět let vládl jako „lord ochránce“ (Lord Protector) podstatně lépe než jeho předchůdce. Nadto byl dlouhodobý výsledek jeho protimonarchistické vlády světodějný a výrazně pozitivní. Svou nepříliš dlouhou vládou položil Cromwell základy, na nichž politici, oddaní demokratickým ideálům, vybudovali během následujících století (zvlášť od Slavné revoluce z r. 1688, totiž po přechodné antidemokratické recidivě za Karla II. a Jakuba II.) politický systém, který se po celém světě stal předmětem zasloužené závisti i úspěšného napodobování, a to do dnešních dní (a snad, doufejme, i do budoucnosti). Ale to už film neříká. Ani to v nejmenším nenaznačuje. Místo toho připisuje Cromwellovi zločiny, kterých se nedopustil, a pohnutky, které mu byly cizí. Podle filmu zemřel Cromwell jako politováníhodná morální troska; jako spektakulární příklad nejhanebnějšího smýšlení a jednání. Svévole některých filmařů překračuje všechny meze.
Proč nepřenechala česká veřejnoprávní televize vysílání takového dezinformačního braku Nově a Primě? Před několika lety koupila ČT z ciziny seriózní historický film (žádnou „historickou fresku“!) s nudným názvem „Oliver Cromwell“ (názvem ovšem méně atraktivním než „Zabijte krále“!). Proč nyní takový do očí bijící úpadek u odpovědných redaktorů ČT?
Kdo stojí o solidní informaci o předním průkopníkovi moderní demokracie (demokracie anglické, britské, anglosaské, světové, také demokracie Masarykovy první republiky, také dnešní demokracie japonské a jihokorejské), s užitkem si přečte odbornou monografii „Oliver Cromwell“ od Barryho Cowarda z r. 1997, o 215 stranách. Pečlivě přeložila Barbora Puchalská, vydal PROSTOR v r. 2000.
Jan Zeno Dus, 26. 1. 2006