„V elektrárně potřebovali zregulovat něco, čemu se anglicky říká idle power. Co to je? „Jalový výkon,“ napověděl mi jeden z techniků. Výkon je množství práce za určitý čas, ale to ještě vůbec neznamená, že je té práce v daném čase třeba. … Z novoročního projevu se dozvíme velikou novinu, totiž, že se máme dobře. Z kritiky kritik kritiky novoročního… už jen cítíme, jak jalový výkon našich volených zástupců začíná trhat síť zdravého rozumu, dle kterého by snad lidé mohli posoudit sami, jak se mají.“ (Jan Balabán, Výkony, Respekt 4/08).
„Dobrá, Masaryk se nerodí každý den. Matka Tereza také ne. Měli jsme ve svém národním životě i ve dvacátém století několik velikánů, třeba Přemysla Pittra nebo Miladu Horákovou. Jen o nich málo víme. Přitom jsou oblasti, v nichž na tom náš národ není tak špatně. Potěšilo mne, že na oběti vlny tsunami dali Češi čtyřikrát víc než „křesťanštější“ Poláci. Raduji se, že organizace Člověk v tísni se dostala do první ligy organizací podávajících pomocnou ruku, kde je to nejsložitější. Klobouk dolů před tím, co dělá adventistická ADRA i katolická Charita. Ve všech těchto organizacích pracují lidé šlechetní a stateční, které bych v některých případech neváhal označit za hrdiny.“ – Dan Drápal (činitel KDU-ČSL) v článku Vzorný otec? v časopise Konec Konců 5/6 2007.
„Vzpomínání na rok 1968 se může stát nesnesitelným zážitkem, pokud se budeme probírat prázdnými futrály od někdejšího obsahu,“ napsal Jan Šícha o předvánočním koncertu Eda Sanderse a Plastiků v pražském divadle Minor. „… slavný beatnik sypal publiku jedno klišé za druhým jako holubům strouhanku. Právě proto, že pod strouhankou bylo cítit, že to kdysi fungovalo, že možná nejsme schopni se dojmout tam, kde bychom mohli a snad i měli, strašně jsem se snažil být mu vděčný... A nešlo to. … Při jednom z marných pokusů Eda Sanderse emocionálně nás zaangažovat, naklonila se ke mně má sousedka a šeptla: ‚Myslíš, že bychom měli zapálit sirku, zvednout ji nad hlavu a kývat?‘ Odvětil jsem jí: ‚Myslíš, že před domem budou stát tanky?‘“ (1968 – smích a zapomnění? LtN 50/07)