Možná se stejně jako já snažíte vstřebat všechny zprávy o tom, kam jsme to dopracovali s umělou inteligencí. K těm nejpesimističtějším patří slova hlavního specialisty na bezpečnost ve společnosti Anthropic: Existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že pokročilá AI by mohla pro lidstvo znamenat existenční hrozbu již během příštího desetiletí. Zatím nevíme, jakou formou by k tomu mohlo dojít – zda by šlo o virus, pokus o odstranění kyslíku z ovzduší, či něco úplně jiného. Jelikož si však superinteligentní systémy řídí svůj vlastní výzkum a vývoj a i když si zatím nedokážeme představit, jakými způsoby bychom mohli být zničeni, neznamená to, že se to nestane.
V létě došlo k prvnímu rozsáhlému kybernetickému útoku, který vedl autonomní AI agent. Při následné analýze se zjistilo, že tito agenti si byli vědomi toho, že jsou monitorováni, a začali před lidmi skrývat jak své činy, tak své záměry. Odborná terminologie, která se kolem AI vytváří, je navíc pro laiky nesrozumitelná.
Způsob, jakým si umělá inteligence vytváří vlastní jazyk a dogma a jak rozšiřuje svůj dosah, připomíná postupný vznik nového náboženství – má svou vlastní základní věrouku a ustanovené prostředníky pravdy. A tak jako organizované náboženství – nebo i jiné společenské systémy, například medicína či právo – mohou sloužit dobru i zlu, platí totéž i pro umělou inteligenci.
Ředitel jednoho výzkumného ústavu poznamenal, že vývojem modelu, který je pro člověka obtížnější monitorovat či kontrolovat, společnost OpenAI překročila jakousi posvátnou hranici. Zdá se, že křesťanské učení nemusí mít ani tak problém s tím, že otázky vyvstávající ze vztahu mezi umělou inteligencí a lidmi mají svůj ekonomický či politický rozměr, jako spíš s tím, že mají povahu nedotknutelnosti. Boží přítomnost ve světě se projevuje tím, že Bůh tvoří, spolutvoří a obnovuje vše, co žije a co kdy žilo.
Víme, že naše lidské biologické tělo téměř kompletně obmění své buňky během sedmi až deseti let. Jsem tedy stále touž osobou, jakou jsem byla před deseti lety? A pokud se mi nakonec podaří nahrát svůj mozek do cloudu a existovat tam, aniž by mě tížilo chátrající tělo – půjde o jakési vzkříšení? A nebo to bude konec lidstva, které bylo náboženskými texty vedeno k víře, že Boha spatříme právě ve svém těle?
Volání po regulaci AI je naléhavé, avšak shoda se zdá být v nedohlednu. Vedle politické debaty existuje i celá řada dalších přístupů, které nám v této situaci mohou pomoci a které vycházejí z náboženských tradic. Jde o osvědčenou schopnost lidstva chovat nezlomnou naději a čelit všemu, co se nás snaží rozdělit či zničit, a vytrvale usilovat o vzájemnou sounáležitost, soucit a sílu při obraně společného dobra.
Zamyšlení 17. září 2026
Autorka je farářka anglikánského sboru St. James’s Piccadilly v Londýně
Z angličtiny převedla Daniela Bísková