Před více než deseti lety vznikla myšlenka, že by si naši občané, židovské oběti 2. sv. války, zasloužili mít v našem městě důstojné vzpomínkové místo. Začali jsme se asi ve čtyřech osobách scházet a přemýšlet, jak to udělat. Založili jsme spolek Zikaron (Paměť), jehož prvním počinem se stal návrh památníku obětem šoa v našem městě od akademického sochaře Vladimíra Krninského. Jeho i naše vize byl památník ze žulových bloků, které budou umístěny do tvaru židovské hvězdy kolem nově vysazené lípy, která měla tvar svícnu menory, a zároveň budou bloky sloužit jako lavičky. Po složitých jednáních s obyvateli Kozího plácku, na kterém se památník nachází, a městem J. Hradec, byl památník v roce 2017 slavnostně instalován. Slavnost proběhla v květnu k 75letému výročí transportu jindřichohradeckých židovských spoluobčanů do Terezína. (viz Pt 5/2015 a 4/2017)
Trochu nás mrzelo, že kvůli vyhrocené debatě o kořenech lípy, o tom, že na lavičkách budou spát lidé bez domova a že zde hrozí nebezpečí teroristických útoků (v r. 2017), nebyl památník realizován úplně podle návrhu. Na žádost města nevznikla kolem laviček zelená travní plocha, ale bariéra z květin. Spolek s pomocí vyhlášené sbírky zafinancoval tvorbu a osazení památníku. Město jámu pro lípu. Součástí památníku je ještě cedule se jmény zemřelých, kterou také realizoval Vladimír Krninský.
Památník byl tedy hotov a my, členové spolku jsme uvažovali, jaká bude další náplň našeho sdružení. Vyrobili jsme suku a v prostorách Muzea fotografie a obrazových médií jsme několik let za sebou pořádali oslavu svátku Sukot, s tradičním občerstvením a tématickým programem. Také jsme se na první Chanuku začali scházet u památníku a rozsvěceli první chanukovou svíci, pronesli požehnání a následně se sešli na tradičním „mastném“ pohoštění.
Naše předsedkyně Marta Leblová pracuje naštěstí v archivu a věnuje se historii židovských obyvatel. A tak jsme se rozhodli nejen připomínat pravidelně každý rok výročí transportu, ale vzdát hold našim sousedům i jinak. V jiných městech se začaly pokládat „kameny zmizelých“ a my jsme se do jejich pokládání v našem městě pustili také. K červnu letošního roku jsme jich realizovali padesát. Můžete je najít před budovou gymnázia, bývalé synagogy, v Panské ulici a na dalších místech. Kameny zmizelých jsou z části financovány z dotací města Jindřichův Hradec, částečně z darů od drobných dárců, potomků zemřelých nebo firem. Velkou radost nám udělal letošní projekt s 1. a 2. ZŠ, kdy se děti a učitelé zapojili do akce Paměti národa, vypátrali historii svých bývalých židovských spolužáků, instalovali výtvarný projekt na Noci kostelů a ve veřejné sbírce vybrali peníze na instalaci kamenů rodiny Spitzerovy a kamenů za rodinu Schapovu. Žáci, učitelé a rodiče vybrali tolik finančních prostředků, že z nich můžeme položit dalších třináct kamenů v našem městě.
Velké starosti nám ovšem dělá údržba památníku na Zákosteleckém náměstí (tzv. Kozím plácku). Loni uhynula původní lípa, a i stav květin byl tristní. Bohužel dohoda s vedením města, zda by správu památníku nepřebralo pod svůj patronát, nedošla pochopení. Památník jsme se snažili udržovat vlastními silami (je nás v tuto chvíli sedm členů). Kamarád zahradník z Borovan lípu ošetřoval, my ostatní pleli a jezdili zalévat. Což znamená naložit do auta barely z vlastní zahrady – i když hned vedle památníku je kohoutek, ke kterému se připojují technické služby, když je potřeba zalít květinovou výsadbu v jiných částech Kozího plácku.
S městem jsme vedli jednání, zda by tedy památník nemohlo udržovat a zda by se nemohli podílet na osazení nové lípy a okolního zeleného porostu. Bohužel to opět zbylo na nás. Naši manželé tedy vykáceli a vyvrátili uhynulou lípu, my ostatní jsme vyplely uschlé květiny. Sponzorsky jsme zajistili umístění nového stromu – zaplatili jsme pouze strom, ale výsadbu nám provedla firma Faitl grátis. Také nové osazení zelenými rostlinami nám udělali sponzorsky zahradníci z místní Krafferovy zahrady. Opět na nás ale zůstalo zalévání a pletí a další údržba památníku. Velmi nás mrzí, že naše město není schopno přijmout památník svých židovských občanů pod svá křídla.
Příští rok si připomeneme desetileté výročí instalace památníku a 85leté výročí transportu do Terezína. Nadějně vypadá rýsující se spolupráce s naší ZUŠ, která by mohla zajistit taneční a možná i další doprovodný program blížícího se výročí.
Zikaron bude udržovat vzpomínky na naše sousedy a připomínat jejich osudy i nadále. Chtěli bychom zrealizovat průvodce po kamenech zmizelých, s fotkami a osudy vyvražděných rodin. Uvidíme, na co budeme mít síly a finance.