Pokud skupinu neznáte a chcete si píseň na mé doporučení poslechnout, buďte připraveni, že je to kabaret à la Brecht. Zpěvákova póza je drsná a plná sarkasmu. Při poslechu rozlišíme aspoň tři její polohy: 1. vypravěčskou, téměř vždy temnou; 2. výsměšnou (ozve se např. v souvislosti s medicínskými drogami) a 3. naléhavou. Vyprávěný příběh je velmi prostý. A co nás bude zajímat obzvláště: Jakou roli tady má oslovování Ježíše?
No, šel jsi za svým cvokařem do Brightonu,
Řekl, že nemůže nic dělat,
Šel jsi do nemocnice, neměli pro tebe lék.
Tvá matka chce, abys byl zavřený.
a tvůj otec také,
A ty bydlíš v podchodu vedle Waterloo.
Ježíši, Ježíši, co budeš dělat,
Ježíši, Ježíši, jak to zvládneš?
Máš halucinace, taky slyšíš hlasy,
Sestry ti dávají spoustu drog, protože jsou pro tebe zatraceně dobré.
Ano, proměň tuto vodu ve víno, pokud to uděláš, budeš populární.
A ty bydlíš v podchodu vedle Waterloo.
Ježíši, co budeš dělat,
Ježíši, Ježíši, jak to zvládneš?
La la la
La la la
Našli tvé tělo a tvé tělo zmodralo,
Našli je v podchodu vedle Waterloo.
Ježíši, co budeš dělat,
Ježíši, Ježíši, jak to zvládneš?
Postavou příběhu je psychicky nemocný, pro nějž není lék ani úleva. Navíc je v mizerné sociální situaci (Waterloo je nádraží v Londýně). Má halucinace, slyší vnitřní hlasy. Vše ještě zesilují drogy, které mu pro uklidnění dávají zdravotní sestry. Není divu, že vede vnitřní rozhovor s Ježíšem. Pomyslí i na jeho zázrak s vínem, nepochybně nejen mezi plebsem velmi oblíbený. Cítí se s ním až ztotožněný – Ježíši, jak to zvládneš?
Příběh samozřejmě nekončí dobře. Tempo hudby při nalezení mrtvého těla zpomalí – pro zdůraznění lidské důstojnosti? A volání k Ježíši se ozývá ještě třikrát – my už dovedeme rozpoznat, že tónem naléhavým (ne výsměšným).
Otázky: Řekli bychom, že měl hrdina křesťanskou víru? Proč ano, proč ne? Chtělo by se nám uvědoměle k Ježíši vřískat se zpěvákem Martynem Jacquesem? Anebo bychom měli něco proti tomuto stylu? – Pomodleme se za takové a podobné lidi na svůj vlastní způsob.