Čeho se teď přidržet a od čeho upustit

Číslo

Když denně sledujeme, jak se stupňuje krveprolití, je snadné si myslet, že konflikt je vepsán do samotné DNA vztahu mezi Izraelem a Palestinou. Navzdory všem těm, kteří pracují na soužití, kdo se snaží vyvrátit zjednodušené objasňování na obou stranách, kdo volají po zdrženlivosti, nic z toho není platné, když se zabíjení stupňuje. A ti, kteří přežijí, ponesou břemeno života ve strachu a traumatu pro další generaci. Hmotná zkáza je obrovská, ale město můžeme vždy znovu vybudovat. Je mnohem těžší vyléčit emocionální zranění. Ale je to strach a zášť, které ovlivňují názory lidí a sdílené vzpomínky. Dokonce i ve válce se můžeme rozhodovat morálně, čeho se chceme přidržet a od čeho se vyplatí upustit. Protože když jsou naše srdce plná zlosti a bolesti, pak vytváříme své vlastní peklo na zemi. Asi není možné se v tomto životě dobrat spravedlnosti za všechny křivdy, které cítíme, že jsme vytrpěli, ale je to přesně doba, kdy bychom se měli podívat do hloubky svého srdce a rozhodnout, zůstaneme-li paralyzováni křivdou, anebo vykročíme s empatií. Empatie neznamená zapomenout nebo odpustit, ale je to první krok k tomu, abychom viděli druhé jako lidské bytosti, ne jenom jako čísla nebo nepřátele.

Nemám ponětí, jaký to je pocit, když se člověk vzbudí do zvuku sirény nebo exploze, když člověk neví, zdali on sám nebo jeho rodina tento den přežijí…

Uvědomuji si marnost potřeby mít pravdu nebo se pídit po jakémsi morálním vítězství. Nezáleží na tom, jedná-li se o osobní záležitost nebo politickou krizi. Vykročit k někomu jinému je zároveň dar i úkol. Je to radikální gesto, které často naráží na všechna zranění a křivdy, které jsme v žáru konfliktu utržili. Protože dokonce i nepatrný náznak míru stojí za to, pokud nabízí záblesk naděje pro naše děti, a svět se stane pokojnějším místem.

Mona Siddiqqui, profesorka na univerzitě v Edinburghu, přednáší islámská a mezináboženská studia. V rozhlase BBC Radio 4 a BBC Scotland má pravidelná „Zamyšlení pro tento den“, toto je z prvních dnů po masakru Hamásu v Izraeli. Překlad Tomáš a Daniela Bískovi.