Kéž by se v Česku vedla o klimatu alespoň tak napínavá diskuze jako ta, je-li lepší smetanový nanuk, nebo sorbet. … Nicméně je fajn, že za laktózu ve zmrzlině bojuje zrovna Babiš objíždějící české seniory. Neschopnost strávit laktózu totiž roste s věkem a po šedesátém roce už ji většina lidí nestráví a je jim z ní v různé míře špatně. Což se k Babišovi hodí… Ale zpět ke klimatu.
Katastrofa je v Česku od začátku rámována jako sice tragická, ale veskrze náhodná událost, která nemá být varováním do budoucna a možností ke zlepšení připravenosti na další podobné události, nebo dokonce k aktivnější politice v omezování emisí skleníkových plynů. Což je první a nejdůležitější předpoklad pro předcházení rizikům budoucích katastrof. … I když velká solidarita pro relativně malou oblast znamenala rychlou obnovu, neprověřila schopnost systému čelit větší a dlouhodobější katastrofě. Naštěstí.
(a2arm 23. a 27. 8.)
Bože, jsi teď v Afghánistánu?
My už ne, a ti ostatní také ne: ti, kteří tam přišli a zůstali po dlouhou dobu.
Tolik bojů, tolik zraněných, tolik mrtvých.
Tolik naděje, tolik ztroskotání.
Kdo za to zaplatí? Už za to dávno zaplatili – a s nimi všichni, kteří pro ně pláčou, tam i zde. Bože, jsi teď v Afghánistánu?
S těmi, kteří tam zůstali, v obrovském nebezpečí:
v nebezpečí jen proto, že to jsou ženy a dívky,
protože chtěli(y) pro sebe a své rodiny lepší budoucnost,
protože stavěli školy a podávali zprávy o tom, co se děje na ulicích, protože tlumočili či vařili pro ty, kteří tam již nejsou.
Bože, zůstávej tam, kde my už nejsme.
Zůstávej však i s námi a připomínej nám, co je potřeba udělat, aby ti, kteří nyní běží o svůj život, tam nemuseli zůstávat.
Tuto modlitbu zveřejnila Sabine Deßler, referentka pro lidská práva, migraci a integraci Evangelické církve v Německu (EKD) pod hashtagem #leavenoonebehind, #Nenechat nikoho napospas – ani v Afghánistánu!
Přeložil Jiří Šamšula.