Ach, ta perzonifikace!
Nějak se mi nelíbilo jmenování soudkyně, která rozhodla o předběžném opatření v kauze placení (či neplacení) poplatků, a zveřejnění jejího telefonního čísla, respektive jednatelství soudu. V rozhovoru o tom mne napadlo, že příslušný hejtman nebyl v disentu, a tak se neseznámil se zásadou při protestu proti institucionálnímu rozhodnutí neútočit proti konkrétní osobě. Navíc je to nespravedlivé, nehledě k tomu, že nebylo vydáno definitivní rozhodnutí. Bylo pochopitelné, že se mnozí soudci paní soudkyně zastali, po případě „ve jménu soudcovské nezávislosti!“ Nehledě k tomu, že pouhou perzonifikací se zaneřádí diskuse o věcné problematice. Celou věc přece bude muset řešit parlament, aby odstranil asociální zařízení, které postihuje občany, pro něž je 30 Kč velký peníz, zvlášť když se mnohonásobně opakuje. Nehledě k cyničnosti principu „regulace“, který postihuje široké vrstvy a vytváří zmatek. Podobně tak v diskusi o šrotovném. To přece nebyl a není nápad či návrh jednoho člověka, ale návrh, jak podepřít automobilový průmysl a zároveň obnovit automobilový park novými vozy, pokud možno „ekologičtějšími“, méně zamořujícími ovzduší. Prý se to na blízkém Slovensku osvědčilo, popřípadě ještě v dalších státech…
Proto mne zarazil kritický fejeton J. A. Dusa, který s jakousi nadsázkou navrhuje to, co tu už bylo – aby se staré knihy odevzdávaly do šrotu a lidé by místo nich dostali knihy nové, žertem navrhuje i autory sebraných spisů. A zastává se (také žertem?) navrhovatelů na zavedení „nábytkovného“, podle něhož by člověk odevzdal starý nábytek a dostal podporu na pořízení nového.
O vlastní problematice ani slovo! Jen je jmenován nadbytečně jménem představitel opozice, jako by to byl jeho nápad nebo návrh! Perzonifikací se nic nevyřídí! Přece to byla věc dohody velkých stran a otázka je, kdy to bude a zda tam bude – vedle limitu cenového, který je v návrhu uveden – také ta doložka ekologická. A zda jsou „pacta servanda“.
Vůbec při diskusi o věcech politických, ale i myšlenkových, třeba i theologických, buďme obezřetní při perzonifikaci směru, myšlenky, názoru, ač ovšem se zdá, že je stručnější uvést jméno myslitele, zvláště při polemice!