Tak už je to tu… Několik let jsme mohli od zasvěcených občas zaslechnout útržkovité zvěsti o chystané dobré knížce a ejhle, právě vyšla! Knížka jako budulínek (přes 900 stran!), kterou vůbec nebylo lehké připravit k českému vydání, už je konečně „venku“. A je skvělá!
Píšu zde o Úvodu do Starého zákona, který právě vydalo nakladatelství Mlýn. Takové uvedení do starozákonní části Písma jsme v česky vydané literatuře ještě neviděli. Když před pětadvaceti lety, v roce 1996, vydali ve Vyšehradu překlad podobně zaměřené knížky od Rolfa Rendtorffa (pod titulem Hebrejská bible a dějiny), byl to tehdy pro okruh české odbornější literatury o Bibli významný přínos. Rendtorffova knížka se stala základní studijní literaturou pro vážnější zájemce o Bibli a od té doby pořád dobře slouží. Ale marná sláva, od vydání původní německé verze Rendtorffa uplynulo už skoro třicet let a její text je v řadě aspektů zralý k doplnění a přepracování. V posledních dekádách vyšla v oblasti bádání o Bibli řada významných, objevných a podnětných prací, které je třeba znát a zužitkovávat.
Knížka „nové generace“
Nová publikace, kterou uspořádali skvělí současní odborníci Thomas Römer, Jean-Daniel Macchi a Christophe Nihan, však není jen rozšířenější a aktualizovaný Rendtorff, nýbrž knížka „nové generace“, které k představení látek přibírá další dimenze a perspektivy pohledu. Nenabízí jen základní popis biblických látek, nýbrž současně s ním kriticky představuje jejich dosavadní zkoumání. Čtenář, jemuž nejde jen o rychlou, elementární informaci, je zde uváděn do souvislostí napříč literárními, historickými či kulturně-náboženskými rovinami otázek, které se nad biblickými texty v moderní době otevírají. Ke způsobu zpracování výkladů patří, že jejich autoři poctivě přiznávají, zda se určité poznatky, teze či hodnocení považují za obecný a spolehlivý konsensus, nebo zda se jedná o problematiku otevřenou či přímo spornou. V takových případech jsou stručně představeny základní rysy problémů, navrhované hypotézy s jejich předpoklady, argumenty, trendy a kontexty. Nezřídka je tomu v biblistice (podobně jako v mnoha jiných vědních oborech) tak, že problém nelze jednoznačně „vyřešit“, ale právě proto je třeba se v něm dobře orientovat – a tomu tato publikace slouží velmi zdařile. V seznamech literatury najde čtenář na konci každé kapitoly dost tipů k dalšímu studiu, má-li o věc hlubší zájem. Ke cti českého vydavatele slouží, že tyto bibliografické sumáře doplnil aktuálním soupisem odborné literatury v češtině a slovenštině.
Podobně jak tomu bývá u drtivé většiny souborných publikací tohoto typu, je i tento nový Úvod do Starého zákona autorským dílem širšího kolektivu odborníků, kteří byli vybráni z nejlepších specialistů na příslušné oblasti či speciální otázky starozákonní biblistiky. Kolektiv spoluautorů je samozřejmě mezinárodní a ekumenický. Výraznější zastoupení autorů z oblastí frankofonních a z německojazyčného Švýcarska dodává celé publikaci její specifický „šmrnc“ v jinak zcela dominantní produkci německých a anglofonních titulů v biblistice.
Koncepce a obsah knihy
odpovídá klasickému „typu“ úvodů do Bible. Věcné jádro a centrální část knihy (s. 184–853) tvoří podrobné uvedení do jednotlivých biblických knih Starého zákona, a to v pořadí podle kánonu Hebrejské bible (Tenachu), ovšem včetně tzv. deuterokanonických knih (část čtvrtá, s. 765–853). V části páté jsou pak pojednány dokonce také další spisy, které patří k širšímu okruhu literatury starověkého judaismu (tzv. apokryfy a pseudepigrafy). K přehlednosti a užitečnosti výkladů přispívá, že všechny tyto kapitoly, ač psány různými autory, jsou koncipovány podle jednotné osnovy. Po úvodní orientační charakteristice knihy následují vždy podkapitoly (1.) o její stavbě a obsahu, (2.) o jejím vzniku a utváření a (3.) o jejích tématech a otázkách. Každou dílčí kapitolu uzavírá seznam literatury, který je členěn na (4.1) komentáře, (4.2) stav bádání, (4.3) důležité publikace a články a (4.4) literaturu v češtině a slovenštině. Do osnovy výkladů o jednotlivých biblických knihách vkládá toto široce pojaté kompendium na některých místech kapitoly typu exkurzů. Tak je například mezi výklady o knihách Deuteronomium a Jozue vložena kapitola o deuteronomistickém dějepravném díle (s. 311–327), před výklad knihy Izajášovy jsou zařazeny obecné kapitoly o prorockém literárním žánru (s. 397–403) a o vzniku a dějinách redakce Zadních proroků (s. 405–415), před výkladem knih Jób a Přísloví se nabízí obecné pojednání o mudroslovné literatuře (s. 604–614) a před výklad knihy Daniel je vložena samostatná kapitolka o židovských apokalypsách (s. 694–726).
Vhled do dílny biblického bádání
Kromě těchto kapitol věnovaných dílčím tématům patří samozřejmě ke každému úvodu do Písma také kapitoly zaměřené na Bibli jako celek a na obecné otázky jejího studia.
K nim patří především představení problematiky kánonu, která právě u starozákonní literatury může překvapit svou složitostí, bohatou rozrůzněností tradic a souvislostmi s dějinami různých komunit, které v antice spoluvytvářely pestrou „ekuménu“ židovského a křesťanského světa. Samozřejmě nemůže chybět ani stručné uvedení do dějin Izraele v jejich hlavních etapách, zvlášť pak do společenského a sociálně-kulturního prostředí, v němž vznikaly a byly tradovány biblické látky. Samostatnou kapitolu má pochopitelně také představení historie textu Starého zákona, které pomáhá vyznat se v základních typech jeho různých podob.
Jak jsem již uvedl výše, tato publikace se od oné Rendtorffovy (a tím spíš od starších českých publikací tohoto zaměření) odlišuje tím, že současně s výkladem látky nabízí pohled do „kuchyně biblistiky“ a uvádí tak čtenáře nejen „do světa Bible“, ale také do světa jeho objevování a kritického studia. V každém oboru tento rozměr zcela nutně patří k pokročilejšímu poznávání, které míří od elementární úrovně k vyšším rovinám poznání. To se pak nemůžeme ptát jen na podobu, vlastnosti či deskriptivní popis vzniku dané „věci“, nýbrž musíme brát v úvahu a mít pod kontrolou svá předporozumění, předpoklady našeho přístupu, správnost zvolených metod, přiměřenost uplatněných postupů či vhodnost kritérií, která používáme pro vyhodnocení a interpretaci nálezů. Spory jednotlivých vykladačů Písma o to, zda je přiměřené či nepřiměřené, správné či nesprávné chápat, vysvětlovat a interpretovat biblické texty tím či oním způsobem, provázejí Písmo na celé jeho cestě dějinami od starověku až dodnes. Proto je vhled do prostředí „dílny biblického bádání“ tak důležitý. Podrobněji vyložit některé speciální otázky a současný pohled na biblické látky není na pokročilejší úrovni možné bez alespoň elementární orientace v odborné debatě moderní doby, zejména hypotéz, pozic a trendů posledních tří dekád. Je skvělé, že nyní máme v češtině aktuální publikaci, která tuto dimenzi odborného pohledu v dostatečné míře nabízí.
Jak důležitý a přínosný je tento rozměr výkladu, lze ukázat na problematice Pentateuchu, jež se pro starozákonní biblistiku stala „klasickou“ oblastí zkoumání. Ta je zde pojednána ještě před výkladem o jednotlivých Knihách Mojžíšových, tedy v roli orientujícího uvedení do problematiky jejich látek (na rozdíl od Rendtorffa, který takovou kapitolku připojuje na závěr, jako dodatek). Thomas Römer a Christophe Nihan této látce věnovali dvě samostatné kapitolky s výmluvnými názvy – nejprve „Utváření Pentateuchu: dějiny bádání“ (s. 127–144) a po ní ještě „Současná diskuse o utváření Pentateuchu“ (s. 145–170). Pro srovnání: Rolf Rendtorff si ve svém kompendiu v této věci vystačil s celkovým rozsahem osmi stran (s. 204–212).
Vazby textů na kontexty dějin starověkého Izraele
Pro koncepci celé knihy a pro výklad textových útvarů v jednotlivých kapitolách je příznačný ještě jeden podstatný rys, který má pro česky vydávanou literaturu o Bibli velký význam. Autoři věnují soustavnou pozornost diachronní perspektivě, tedy takovému pohledu na biblické látky, který je vnímá jako součást dějinného příběhu literatury starověkého Izraele. Autoři proto při výkladu usilují vysvětlit vazbu textů na konkrétní kulturně historické a nábožensko historické kontexty, v nichž konkrétní látky vznikaly, byly utvářeny, přetvářeny a tradovány, až z nich nakonec vznikly útvary spisů a nakonec celý textový soubor kanonických knih Písma. Zohlednění těchto kontextů je pro bližší studium starozákonních látek zcela podstatné. U jednotlivých knih a jejich částí otevírá často velmi odlišné „světy“, takže je zcela zřejmé, že biblické texty nelze chápat, vykládat ani interpretovat podle jediné šablony. Biblické látky totiž vznikaly na velice bouřlivé dějinné cestě Izraele, jež procházela několika kulturními etapami a místně rozličným prostředím (předexilní Izrael a Judsko, exulantství v Babylonii a Persii, obnovený a reformovaný judaismus poexilní éry, doba helénistická a římská s jeruzalémským centrem a diasporou). Na této cestě se odehrálo několik zcela zásadních zlomů, proměn a reforem, které se v biblických textech zcela jasně projevují. Konkrétní oddíly (případně dílčí vrstvy jejich vzniku a utváření) vyjadřují různé hlasy svědectví z této dramatické cesty Božího lidu dějinami. Navíc, jednotliví svědkové se přitom někdy dovolávají dřívějších látek jako autority, jiní s nimi naopak polemizují, někteří je nenápadně přeznačují, jiní k nim vytvářejí promyšlenou alternativu. Pochopit tento vnitřní rozhovor biblických svědků vůbec není snadné. Už jen objevit, že zde je a že k biblickému svědectví bytostně patří, naučit se jej vnímat a aspoň částečně slyšet, patří k tomu nejzajímavějšímu a nejinspirativnějšímu na pozorném a zaujatém čtení Písma. Je mimořádným přínosem této publikace, že nás k této dimenzi přivádí a že nám ukazuje, jak mezi řádky biblických textů tento rozhovor objevovat.
V posledních letech vyšla česky celá řada skvělých publikací ke studiu Starého zákona. Kdyby se pořádala soutěž o nejlepší z nich za poslední desetiletí, byl by tento Úvod do Starého zákona určitě horkým kandidátem. Pro malé nakladatelství typu Mlýn muselo být nesmírně náročné pořídit překlad a připravit vydání takto rozsáhlé a náročné knihy. Tento mimořádný počin je na místě vysoce ocenit a vydavateli s jeho spolupracovníky vyjádřit dík a vyseknout poklonu.
Teď už jen: ach ano, čtenáři! Aby si je knížka našla a dobře jim posloužila! Proto ji přece autoři sepsali, překladatelé pečlivě přetlumočili a vydavatel nechal natisknout… – Tak ať se tedy po prvním českém vydání rychle zapráší a knížky jsou brzy ohmatané…
Thomas RÖMER, Jean-Daniel MACCHI, Christophe NIHAN (vyd.), Úvod do Starého zákona, Jihlava: Mlýn 2020, 929 stran. ISBN 978-80.86498-71-3.