Co vás v uplynulém mezidobí nejvíc rozesmutnilo a co nejvíc nadchlo?
Co považujete v současné chvíli za nejdůležitější, aby se česká společnost vyvíjela zdravě?
Milena a Jan Šimsovi:
1) a) Poznání, že mnoho lidí je lež za lež, krádež za krádež, nelidskost za nelidskost, a tedy, že odkřesťanštění společnosti proniklo hlouběji, než jsme si mysleli.
b) Že se rozvinula obnovená práce SOS vesniček a objevily se další charitativni akce, např. akce Míša, že při těchto akcích byli i křesťané a zvláště mládež.
2) Šířit důvěru ke skutečnosti,
to jest důvěru, že budeme-li se pokorně snaží něco docílit v malých věcech, tak něco dokážeme. Vrátit se k základní myšlence Havlíčka, Masaryka a Rádla, že jde o »drobnou« práci. Objevil znovu to, a vidí evangelium, ve službě těm nejmenším, tomu poslednímu.
Petr Dohnálek, podnikatel:
1) Nerozesmutnit mě zvlášť vůbec nic. Řekl bych, že to všechno bylo výborné nebo aspoň průměrné. Největší radost jsem měl z toho, že jsme oficiálně vyhnali komunisty, protože jsem si myslel, že se toho dočká spíš v příštím století syn. Dočkal jsem se toho já a to je událost, která mě nejvíc rozradostnila.
2) Jsme ve velmi delikátní situaci. Devadesát devět procent národa si myslí, že máme parlament s převahou pravice, rovněž tak vládu. Slovně se sice tento parlament chová pravicově, bohužel však tomuto označení neodpovídá jejich politika. Domnívám se, že v parlamentu a ve vládě je skryto příliš mnoho odpůrců konzervativního směru a jako doklad uvedu tři věci 1) Je odporně vysoce stanoven rozpočet ve výdajové položce. Je to levicový rozpočet, jsou tam dotace všeho možného. 2) Mluví se tři roky o bytech, že se budou plata tak, jaké mají náklady. Ale faktem je, že chudáci na vesnici, kteří nevlastní státní byt a jsou na hranici chudoby, dotují ze svých daní řadu bohatých bdí, kteří vlastní státní byly. 3) Chování k soukromému podnikání. Zavádí se různé zákony, které přivádějí sféru podnikatelskou na úroveň feudalismu, např. povinná účast v obchodních komorách apod. Vláda není tak konzervativní, jak o sobě tvrdí. Nejdůležitější tedy je, aby národ pochopi, že to co se mluví, vypadá konzervativně, ale co se činí, zdaleka tak konzervativní není. Přál bych si, aby se co nejdřív vytvořila skutečně konzervativní opozice vůči současné vládě.
Hana Librová, docentka MU:
1) Truchlivé je potvrzeni historické pravdy, že revoluce požírá své děti. Nemyslím jen na nevděk Čechů a Slováků vůči odpůrcům komunismu a netrpělivost vůči polistopadové vládě. Myslím na téměř úplné pozření listopadové vlídnosti a obětavosti a na rozkvět příležitostí pro cyniky a zloděje. Raný kapitalismus vystřídavší socialismus se ukazuje jako nebezpečná věc.
Takže mne nejvíc rozesmutňuje televizní kombinace archivních snímků z listopadu 1989 a takzvaných videoklipů.
Nejvíc mne nadchlo poznání, které jsem udělala v minulých měsících v sociologickém výzkumu: žijí u nás lidé, kteří se vzpěčují obrazu národa podvodníků a manažerů. Klidně a spontánně se věnuji svému lidskému i přírodnímu okolí, obětují své myšlenky, čas i peníze v pokusech o probuzení života na vesnicích a v malých městech
2) Formulaci a podporu modelu lidského chování, který se neopilá o princip nabídky a poptávky, o úspěch v konkurenci Postaví-li se za takový model politik, neobstojí ve volebním boji. Asi je to zase na pastorech v širokém smyslu – na spisovatelích a umělcích, ale tentokrát i na pastorech ve smyslu užším. Odvažuji se tvrdil, že ti, kteří se odváží překročit rámec rigidních přístupů, mají své potenciální posluchače i mimo sbory.