Nepřátelská činnost antisocialistických elementů v protestantských církvích a využití agentury čs. kontrarozvědky v boji s touto činností, 1987.
(pokračování)
Jednou z nových forem nepřátelské činnosti projevující se v nekatolických církvích a náboženských společnostech s cílem rozvracení našeho socialistického společenského systému je buržoazní pacifismus. Hlavním iniciátorem a organizátorem buržoazně pacifistického hnutí západní Evropy, je tzv. „Konvent za evropské jaderné odzbrojení“, v jehož čele stojí holandští, britští a francouzští církevní exponenti spolu s politickými seskupeními západoněmecké sociální demokracie a tamní politické strany „Zelených“.
Sám název „konvent“ pocházející z náboženské terminologie vyjadřuje, že rozhodující účast zde mají protestantské církve a katolický klerikalismus. Jejich partnery v zemích socialistického společenství jsou skupiny a jednotlivci z disidentských kruhů, v našich podmínkách „Charty-77″, v PLR „Solidarity“, v MLR a NDR tzv. „nezávislá mírová hnutí“. Vyvolávají odpor a nenávist k socialistickému systému, obviňování z porušování lidských práv, z jaderného zbrojení, zneužívání problémů ekologie. Vytrvale však mlčí o mírových návrzích a moratoriu Sovětského svazu.
Vůči zemím socialistického společenství uplatňují pacifistické programy formulované západními vojensko-politickými seskupeními v čele s paktem NATO.
S ohledem na závažnost a nebezpečnost tohoto působení se jeví jako nezbytná aktivní obrana proti tomuto antisocialistickému a antikomunistickému působení, které je organizováno v duchu promyšlené infiltrace, na níž se podílejí speciální služby protivníka.
Vliv pacifismu v českobratrské církvi evangelické, udržující bohaté styky s evangelickými církvemi v kapitalistických zemích, je neustále šířen členy tzv. „Nové orientace“. Je činěn nátlak na vedení církve, aby jednalo se zástupci Federálního shromáždění o vojenské službě beze zbraně u věřících branců. Jde o formu pacifismu zavlečenou k nám z NSR a NDR.
Protestantské církve jako celek i jednotlivci z řad duchovních a laiků jsou skrytě i otevřeně ovlivňováni světovými protestantskými centrálami nejen k aktivizaci náboženství, ale i k protistátní činnosti. Svou činností vytvářejí podmínky pro destruktivní činnost speciálních služeb bojujících na antikomunistické frontě proti socialismu a komunismu. Dávají možnost nejen tiskovým, ale i jiným agenturám, aby právě prostřednictvím církví a náboženství, které v naší zemi působí jako jediný oficiální a státem povolený propagátor nepřátelské ideologie, mající možnost silně a emotivně působit na city věřícího člověka, byl tento manipulován do odporu proti vědeckému světovému názoru.
V protestantských církvích, stejně jako v dalších problematikách kontrarozvědného rozpracování je hlavním prostředkem obrany a ochrany proti činnosti nepřítele agentura čs. kontrarozvědky.
Ve vztahu k mezinárodním protestantským církevním centrům se projevuje specifičnost úkolů agentury vyplývající z odlišnosti jednotlivých protestantských církví.
Agenturní síť je nutno budovat a přizpůsobovat neustále se měnícím formám a metodám boje s vnějším i vnitřním protivníkem.
V boji proti nepřátelské činnosti světových protestantských církevních organizaci je nutné ofenzivní využíváni agenturní sítě, která má možnost působit jak v centrálních orgánech, tak i jednotlivých komisích zejména Světové rady církví, Světového svazu baptistů, Světového luterského svazu a ostatních menšinových svazů se sídlem v kapitalistických zemích.
Současná operativní situace vyžaduje vytvářeni podmínek pro podstavu agentury do Světové rady církví, Konference evropských církví a jiných mezinárodních organizaci zaměřujících svou činnost proti Československu. Agenturu je nutné orientovat na pronikáni do protestantských rozhlasových stanic jako jsou: Trans World Radio, Hlas And, rozhlasového vysílače Adventistů sedmého dnes cílem ovlivňováni vysílání a zabránění negativním relacím, jejichž autory jsou protisocialisticky orientovaní duchovní v Československu, exponenti pravice a emigranti z Československa.
V agenturně operativní činnosti orgánů StB v boji proti nepřátelské činnost v protestantských církvích v ČSSR musíme vycházet z jejich specifik. Ve větší míře využívat kvalifikované agentury, která zvládá úkoly aktivního rozpracování a to zejména v těch církvích, kde častěji dochází k nepřátelským antisocialistickým projevům jako např. v českobratrské církvi evangelické. V souvislosti s činnosti exponentů českobratrské církve evangelické napojených a nebo přímo podporujících tzv. „Chartu-77″ a „VONS“ je nezbytné, aby agentura z řad duchovenstva a laiků operující v bázi buržoazního a náboženského pacifismu se podílela na odhalováni nepřátelské činnosti namířené západními pacifistickými kruhy proti zahraniční mírové politice SSSR a ostatních socialistických zemi. Touto činnosti se zabývají francouzské a britské pacifistické organizace ovlivňované obdobnými seskupeními z USA v úzké součinnosti s britskou a holandskou Pax Christi, holandskou Interkerkelijk Vredesberaad (IKV) a dalšími.
Agentura čs. kontrarozvědky pohybující se v církevním prostředí musí dokonale splynout s prostředím, vyvolat zájem o svou osobu v církvi a stát se pro své okolí zajímavou. Z toho vyplývají i určité zvláštnosti kontrarozvědné práce s agenturou z řad duchovních a laiků.
Osoby z řad duchovních a laiků jsou většinou fanaticky věřící, neboť jsou od dětství vychovávány v náboženském duchu. Vzhledem k zásadovosti a věrnosti v otázce rodinného života se jen výjimečně získává v tomto směru kompromateriál na duchovního či laika. Výjimečně jdou duchovní na spolupráci proto, aby zabránili odlivu věřících ze své církve a jsou ochotni spolupracovat v boji proti náboženským sektám.
Vzhledem k členské základně mají duchovní, ale i významnější laici rozsáhlé kontakty s lidmi prakticky ze všech oblasti společenského života, včetně styků s cizinci.
Vybudováni kvalitní agenturní sítě v nekatolických církvích a náboženských společnostech je velmi složitý úkol. Při získávaní agentury do konkrétní církve je třeba vycházet ze specifik církve, ale i z předpokládané operativní situace. Tento úkol si vyžaduje nemálo úsilí pracovníků kontrarozvědky plnících úkoly na tomto úseku.
Operativní pracovník musí řídit a úkolovat agenturní síť takovým způsobem, aby agentura přesně plnila úkoly, které jsou jí zadávány, aby nedošlo k její dekonspiraci.
S ohledem na současnou mezinárodní situaci a vzhledem k strategickému cíli socialistického Československa vybudovat rozvinutou socialistickou společnost a na základě perspektivních plánů X. správy SNB musí být agenturní síť v nekatolických církvích a náboženských společnostech zaměřována k plnění úkolů jako je:
a) Zjišťovat způsoby spojení zahraničních protestantských církevních organizací na protestantské církve v ČSSR a k pronikání agentury do těchto organizací. Dále pak ke zjišťování příjezdů církevních představitelů ze zahraničí a v této souvislosti i objasňování finančních podpor jednotlivým církvím. Působení na zahraniční církevní představitele, aby upustili od organizování nelegálního dovozu náboženské literatury do Československa.
b) Odhalování jedinců a skupin, kteří vyvíjejí činnost neslučitelnou s platnými zákony ČSSR a vyhýbají se plnění svých občanských povinností, organizují reakční seskupení v církvích, udržují styky se členy a přívrženci „Charty-77“, „VONSu“ a projevují snahy o rozšíření svého vlivu, včetně pokusů o internacionalizaci.
c) Sledování vývoje situace v církvích a vytváření takových podmínek, které by znemožňovaly omlazování církve a rozšiřování členské základny.
d) Působení na vedoucí představitele církví a náboženských společností s cílem, aby činnost církví byla v souladu se státní církevní politikou. V této souvislosti vytvářet podmínky pro organizování mítinků proti válce, aparteidu a na podporu míru.
V rámci dohod a koordinačních plánů spolupráce se spřátelenými kontrarozvědkami socialistických států, zejména orgány KGB, je třeba do plnění společných úkolů v boji proti podvratné činnosti zahraničních protestantských církevních center zapojit co nejširší okruh prověřené agentury.
„Specifický úkol, který se daří plnit především po linii protestantských církví, je aktivní využívání naší vlivové agentury v podpoře mírových návrhů socialistických států na mezinárodním fóru. Dokladem toho je činnost mezinárodní organizace Křesťanská mírová konference se sídlem v Praze, která obdržela již druhé funkční období statut nevládní organizace přidružené k OSN (což nemá ani Světová rada míru). – přes některé útoky reakčních kruhů, získává v západních státech stále větší autoritu, zejména v zemích Latinské Ameriky, USA i zemích III. světa na africkém kontinentě. Na mírové bází spolupracuje s celou řadou i necírkevních pokrokových organizací. Veškerá naše opatření jsou prováděna na tomto úseku koordinovaně za úzké spolupráce se spřátelenými orgány ZSS“ (K aktuálním otázkám StB boje proti nepřátelské činnosti církví a náboženských sekt, vydala X. správa SNB 1983, s. 20).
Oblast církevní politiky zasluhuje významnou pozornost stranických a státních orgánů. Zde je nesporně těžiště ve sféře ideologického i politického boje, v němž čs. kontrarozvědka, ale i další orgány plní své úkoly. V následujícím období lze předpokládat zvyšování komplexního ideodiverzního působení vnějšího protivníka na mladou generaci s cílem postupně vytvářet podmínky pro zneužití náboženského cítění a přesvědčení části mládeže k protičeskoslovenské a antisocialistické činnosti.
V rámci obecné prevence musíme být schopni našimi podněty a argumenty aktivizovat politické a státní orgány zejména ke kontrapropagandě a k opatřením, která je třeba přijímat, přičemž nenáleží do naší působnosti.