Novelizace Občanského soudního řádu zvýšila nezabavitelnou částku při exekucích na dvojnásobek životního minima. Nový zákon o půjčkách počítá zase s tím, že člověk bude moci do čtrnácti dnů odstoupit od úvěrové smlouvy bez udání důvodu. Dlužník bude mít rovněž možnost vyrovnat své závazky před datem splatnosti, povinností poskytovatele naopak bude mu řádně vysvětlit všechny podmínky.
„A přijde milostivé léto,“ prorokovala na svém blogu 26. 12. 2009 advokátka Klára Samková. „Když aproximuji tu houstnoucí řadu zádrhelů, kterým je naše společnost vystavena, vychází mi vrchol krachu současného vztahového systému k termínu příštích řádných voleb – na léto 2010, které bude létem milostivým. … je to ovšem termín biblický. Jednalo se vlastně o úplné smazání dosavadních vlastnických a dlužních vztahů, vztahů vzájemných výhod, o umělé a plánovité rozbití společenských klientelistických sítí starozákonních dob, které se tak nadměrně provázaly, že se staly nefunkčními. Bez tohoto nového počátku ani starověká biblická společnost nemohla dál existovat. Od dob Mojžíše jsme se přece jen trochu zkomunikovali, takže místo padesáti let jsme dospěli do stavu, kdy je nutno vyhlásit „milostivé léto“ za let dvacet.“
Jak vyplývá ze zprávy veřejného ochránce práv zveřejněné 24. 3. 2010 „primátor hl. města Prahy si neuvědomuje rozdíl mezi střídavou péčí a otcovskou péčí.“ Je-li to tím, že zná jen péči macešskou, zpráva ombudsmana neřeší. Úsměv na rtech ztuhne, zjistímě-li, že ombudsmanův výrok se týká osudu 15měsíčního batolete, jež bylo rozhodnutím úřednice magistrátního OSPODu svěřeno do 14denní střídavé péče. Magistrát se za asociální rozhodnutí své úřednice postavil a argumentoval posudky, které potvrzovaly, že otcovská péče se vyrovná mateřské (aniž ovšem odborným pracovištím sdělil, že se jedná o péči střídavou). Nápravu zjednal až soud.
Jakub Patočka píše v deníku Referendum o úpadku médií a zejména novinářské práce: „…noviny jsou čím dál tím méně ke čtení a rovněž s veřejnoprávními médii to jde od desíti k pěti. Příčina takového děje netkví v nějakém mýtickém sklonu světa zhoršovat svůj stav, aby dědové měli před svými vnoučaty nač nostalgicky vzpomínat, nýbrž spočívá v jednoduše popsatelných konkrétních společenských jevech. Tím hlavním je poplatnost médií tržním mechanismům: musejí vydělávat a jejich majitelé s největším zaujetím sledují, jako jacíkoli jiní podnikatelé, rozdíl mezi příjmy a výdaji.“ (Deník Referendum 15. 4.)
Důvěra v Protestant ovšem roste. V těchto dnech si ho jeden odběratel objednal na 45 ročníků dopředu. Ezediáš Pumlan si povzdychl: „Doufám jen, že to jeho vnoučata budou číst a moje vydávat.“