Nevíte, kolik hlav ta saň vlastně má

rozhovor s Petrem Hejlem, starostou pražského Suchdola

Ing. Petr Hejl (1959) – povoláním elektroinženýr, t. č. též starosta městské části Praha-Suchdol. V zastupitelstvu městské části Suchdol působí s krátkými přestávkami od roku 1990 (v minulém období jako místostarosta, po posledních volbách v r. 2006 jako starosta)

Řekne-li se před obyvateli Suchdola a Sedlce, na pravém vltavském břehu pak Dolních Chaber „kauza dálnice“, hned vědí, oč jde. Vědí to i čtenáři Protestanta, kteří četli rozhovor s Petrem Hejlem v č. 6/2008 „Myslí si, že jsme blázni“. Protože považujeme za čtenářsky a redaktorsky důležité jednou otevřené „kauzy“ sledovat dál, zeptali jsme se:

Co se tedy od poloviny roku 2008 změnilo? Vedení města stále trvá na jižní variantě?

29. srpna 2008 vydal stavební odbor Magistrátu hl. města Prahy územní rozhodnutí o jižní variantě rozdělené do dvou staveb 518 a 519, a v řádném termínu do 29. září 2008 proti nim podalo několik set subjektů (městské části, občané, občanská sdružení) odvolání.

Odvolacímu orgánu, Ministerstvu pro místní rozvoj, předal stavební odbor magistrátu dokumentaci k oběma řízením „řádně“ (asi čtyři krabice od banánů) až napodruhé v květnu a červnu 2009. Úředníci ministerstva byli nuceni několik týdnů dokumentaci třídit a sepisovat, aby se v ní vůbec vyznali.

Mezitím se muselo toto ministerstvo vypořádat např. s tím, že dokumentace pro územní řízení obou staveb v úseku z Ruzyně do Březiněvsi není v souladu s územním plánem hl. m. Prahy, protože Nejvyšší správní soud počátkem ledna t.r. již podruhé zrušil nepřehledně a neřádně projednanou změnu územního plánu hl. m. Prahy, která rozšiřovala koridor a prostory křižovatek. Každým rozsudkem Nejvyššího správního soudu nebo nedávným rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj jako by se sani usekla další hlava. Jenže nevíte, kolik hlav ta saň vlastně má a kde a kolik jich naroste znova.

25. března 2010 zrušilo ministerstvo magistrátní územní rozhodnutí pro stavbu 519. Pro druhou stavbu 518 nyní očekáváme podobné rozhodnutí. Magistrátní úředníci konali neřádně zřejmě díky obrovskému tlaku „janoušků“ a dalších podobných lobbistů kvůli zájmu o pozemky podél prosazované dálnice. Je to taková jitrnice, od ruzyňského letiště až po letňanské, na kterém chtějí realizovat projekty podobné olympijským hrám, na kterých se dá hodně vydělat.

Jak tohle dokážou zodpovědné instituce tak dlouho a soustavně tajit? Na stavbu jižní varianty ke všemu nepřijde ani euro z evropských fondů. Jak je možné, že na to média hned nepřišla a nezareagovala velkým pokřikem?

Média kromě výjimek, jako je Protestant či Respekt, jsou ovládána mediálními agenturami a ty zas těmi, kdo jim zaplatí. Takže se dokola „citují“ Topolánkovy výroky z Blesku s cílem ho sestřelit a přitom se onen bodrý Valach opřený o futra snažil trochu filozofovat a zas tak úplně blbě proti křesťanům a Židům nehovořil. Spor o jižní a severní trasu je komplikovaný, novináře a ani čtenáře to vlastně nezajímá, všichni chceme jezdit autem, nakupovat ve velkých obchoďácích atd. Pro současná média jsou zajímavé rozsudky, mrtvoly, extrémy.

Ti, kdo prosazují stavbu, která je předražená a naplánovaná „na míru“ korupčníkům, tvrdí, že obyvatelé bezprostředně postižených čtvrtí se chovají sobecky, neumějí ustoupit „obecnému zájmu“. V této souvislosti mne stále znovu překvapuje, jak málo se ozývají obyvatelé Dejvic a Bubenče. Jejich hlas by přece mohl mít větší váhu než hlas malých okrajových městských částí. Je to skutečně tak, že Dejvice na jižní variantu velice doplatí?

To je bohužel pravda, a obyvatelům se to záměrně zatajuje. Existuje i zápis z jednání tamní rady, ve kterém se hovoří o utajené radiále a o přeměně stávajících bytů podél ní, tj. hlavně na ulicích Jugoslávských partyzánů a Svatovítské, na nebytové prostory právě z důvodů nemožnosti dodržet hygienické hlukové a asi ani exhalační podmínky. Bohužel, to je typické, lidi se „probudí“, až když jim začnou bagry hloubit ohromné jámy pod okny, jako při nynější výstavbě městského okruhu v Bubenči. Přitom o této trase starostové Prahy 6, 7 a 8 rozhodli asi před patnácti lety.

Vzpomínám si na demonstraci někdy na podzim 2008, kdy jsi řekl: „Až dosud, když se tvrdilo, že Suchdol a Dolní Chabry zdržují stavbu, byla to lež. Začali jsme zdržovat právě dnes.“ Co se to tenkrát stalo?

To bylo 29. září a tenkrát jsme odevzdali na ministerstvu pro místní rozvoj několik set odvolání proti neřádnému územnímu rozhodnutí z konce srpna 2008.

Prolétněme trochu nedávné historie: Ředitelství silnic a dálnic ČR zadalo přípravu dokumentace pro územní řízení v trase jižní v květnu 1998. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo teprve v září 1999 územní plán pro Prahu, kde byla přes Suchdol umístěna jižní trasa, předtím zde byla do roku 1986 jen územní rezerva. Zastupitelstvo tehdy podvodně odmítlo projednat více než dva tisíce připomínek a vůbec nenechalo plán posoudit z hlediska vlivu na životní prostředí. V roce 2002 bylo vydáno stanovisko z hlediska vlivu této části okruhu na životní prostředí a v něm byla doporučena severní trasa. Investor stavby na nátlak pražských lobbistů tento fakt neakceptoval a podal první žádost o územní rozhodnutí pro tuto část okruhu z Ruzyně do Březiněvsi v prosinci 2005. Vzhledem k tomu, že ani po půlroční odkladné lhůtě nebyl investor schopen doplnit chybějící doklady, zastavil stavební odbor Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP) toto řízení v červenci 2006.

Druhou žádost podalo ŘSD ČR poslední lednový den roku 2007, následně 15. března 2007 vyzval stavební odbor MHMP opět o doplnění návrhu o chybějící doklady, tentokráte s roční lhůtou do konce února 2008. V únoru a březnu 2008 proběhla veřejná projednání územních řízení pro oba úseky, z Ruzyně do Suchdola (stavba 518) a ze Suchdola do Březiněvsi (stavba 519), ani k tomuto termínu však nepředložil investor všechny požadované doklady, mimo jiné kvůli tomu bylo nedávno jedno územní řízení zrušeno.

Doufám, že i letos zorganizujete „Ekumenickou bohoslužbu za krajinu“. Loni pro ni poskytla svou zahradu nad vltavským údolím jedna rodina, ani nevím, jestli má vazbu na nějakou církev.

Bohoslužba proběhne v sobotu 22. května na stejném místě.

Setkáváme se tu ke společné modlitbě. Loňská bohoslužba byla nesena výzvou k odpovědnosti, neboť „Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil“. Letos si chceme připomenout, že „Hospodinova je země se vším, co je na ní“, v pokoře a současně v jistotě, že nejen naše země, ale i naše životy jsou pevně usazeny nad vodními i jinými proudy.

Už potřetí ji vzala za svou věc Ekologická sekce České křesťanské akademie. S organizací pomáhají občanská sdružení a lidé z obou břehů Vltavy. S bohoslužbou je třeba spojená pouť od chaberského kostela Stětí sv. Jana Křtitele s doprovodem tamního Klubu ochránců přírody, setkání tak dostává další rozměr „mostu“, který spojuje nejen oba vltavské břehy, zahradu zapůjčuje katolická rodina, plakátek připravují přátelé z Obce křesťanů, ozvučení zajišťuje bezvěrec, Židé pomáhají stavět stánky a lavice na sezení atd.

Při bohoslužbě hovořili duchovní několika církví. Modlitební chvíle byla uvedena výzvou, že je tu prostor i pro lidi, kteří nejsou zvyklí se modlit. A tak třeba jedna paní přečetla několik veršů básně. Velice se mi to líbilo. Jaké byly po bohoslužbě ohlasy v obci?

V Suchdole tak nějak sama vznikla nejen tato tradice ekumenické bohoslužby. Také se například začátkem adventu na náměstí nainstaluje několik set keramických figurek, které směřují do Betléma, loni to bylo již podeváté. Řadu let se u tohoto Suchdolského betlému scházíme na Štědrý večer k ekumenickému čtení z Písma a zpívání koled, to přijde i přes sto lidí, náš farář Petr Hudec má vždy pěknou promluvu, polský kněz z katolické farnosti od Matěje, pod kterou teď Suchdol spadá, zase čte z Bible a adventista vede modlitbu. Asi před deseti lety se díky jedné mamince spolužáka našich dětí rozjela na suchdolské základní škole výuka náboženství a na náboženství docházejí nejen evangelické děti. Myslím, že v Praze není mnoho škol, kde by se náboženství vyučovalo, a je to také velká zásluha naší farářky Abigail Hudcové.

Hlavním hostem debaty po bohoslužbě byl odborník na krajinu Václav Cílek. Při jeho prvních slovech konsternovaní posluchači zjistili, že se domnívá, že Suchdoláci a Chaberáci bojují za variantu stavby, která je dražší. Zastavili ho, poučili, program běžel dál. Vzdělanec se prostě jednou nepřipravil, neprošel si záznamy o faktech… Musí být pro tebe frustrující, pořád dokola narážet na to, že lidé jsou líní či neochotní zjistit si, co je pravda a co lež.

Zase se vrátím k mediím, na jednu stranu jsou úžasná, máte téměř vše on-line k dispozici, technicky kvalitní obrázky, filmy. Ale zpráv je strašně moc, pak se v nich vlastně nevyznáme. Novináři musí psát krátce, rychle a výrazně… a tak podávají zprávy mnohdy hodně zkresleně. A nám příjemcům těchto zpráv se začne zdát, že tato nová kvalita šíření informací je správná a zajímavá. Většina z nás má přitom plnou hlavu starostí a úkolů ze zaměstnání, z rodiny, a tak si čas na nějaké analýzy a rozbory neuděláme.

Co se týče okruhu, jsem přesvědčen o tom, že naše dosavadní úspěchy jsou možné jen proto, že argumentujeme věrohodně a pravdivě.

A co letiště? Suchdoláci vedou zápas na dvou frontách.

Drtivá většina starostů vystupuje proti rozšíření letiště v blízkosti své obce. Je to především kvůli velkému rámusu letadel. Primátor hl. m. naopak aktivně prosazuje rozšíření ruzyňského letiště o další dráhu o 1,5 km blíž centru města. Že by za to mohla vidina peněz získaných z připravovaného prodeje letiště?

Fatální důsledky by toto rozšíření mělo pro několik desítek tisíc lidí žijících v Hostivicích, Nebušicích, Lysolajích, Suchdole, Sedlci a i v Bohnicích. Téměř na celém tomto území by mělo být vyhlášeno tzv. ochranné hlukové pásmo, které však nechrání lidi zde žijící před hlukem od letadel, ale naopak letiště před lidmi; v něm totiž smějí být a také by byly překračovány hygienické hlukové limity, dále by v něm byla velmi omezená výstavba či rozšiřování obytných domů. Aby bylo zajištěno hygienické ticho alespoň uvnitř domu, v obytných místnostech, letiště k tomu nabízí výměnu oken za protihluková. Ta ale hluk izolují, jen když jsou úplně zavřená, to zas nedochází k řádné výměně vzduchu v místnostech a ty pak rády plesnivějí.

Asi by bylo lepší, když by se celý Suchdol zboural, aby dálnici ani letišti nepřekážel.

Otázky kladla Monika Žárská